Kategorie:kmen Neskenon (Praha)

Z thewoodcraft.org
Verze z 15. 3. 2021, 10:35, kterou vytvořil Tuwanakha (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Kmen Neskenon (Praha)

kmenový znak Neskenonu, 1965

Dva bývalí členové skautského oddílu Hoši od Bobří řeky zakládají v říjnu roku 1958 klub Stíny noci. Byli to Ivan Makásek- Wahb a jeho bratranec Jindřich Kejha – Akela. Klub má šest členů a vydává časopis Tam-Tam. Stíny noci se za několik měsíců rozpadají, aby o něco později (21. 3. 1959) byl založen indiánský spolek Dakota – Spojenci. Patnáctiletí kluci jsou ovlivněni četbou Karla Maye a E. T. Setona a činnost Dakoty tomu odpovídá: lasování, střelba z luku, znalosti stopování i všeho, co roste v přírodě… Aniž to v té době tušili, pokračovali přímo ve stopách českých woodcrafterů z let poválečných. Ivan, nyní pod jménem Malý Medvěd, se po roce 1962 stává vůdcem Roverského kmene Dakota, jehož náplň se rozšiřuje o trampování a skauting.

Uplynulo sedm let od založení chlapeckého klubu Stíny noci a Ivan mohl uskutečnit svůj sen – 3. září 1965 je v klubovně Tisu – Svazu pro ochranu přírody a krajiny v Praze-Nuslích založen 3. oddíl ilegálního skautského střediska Psohlavci NE-SKEN-NON (Velký Mír). Jedenadvacetiletý Ivan přijímá v té době své Lesní jméno Hiawatha a v činnosti jeho oddílu můžeme vidět odlesky jeho hlubokého zájmu o původní obyvatele Severní Ameriky. Oddíl (dále kmen) začal v r. 1972 vydávat časopis Wampum Neskenonu, po roce 1989 vydával Hiawatha souběžně stejnojmenný časopis určený pro skautskou veřejnost.

Mnoho věcí, které nám dnes připadají běžné, vymysleli či znovuobjevili právě kluci z Neskenonu: Muh-mohwu (velmi atraktivní souboj s gumovými noži), inspirován knihou K. Maye, vymyslel Milan Hofmann – Kostěj (Kaktus, Bowery) v roce 1966. Indiánské hry pořádala už Dakota, terminologie (seneka, owachira, watutka, clan, kmen aj.), to vše začalo zde. Na letním táboře (LT) Válečného orla 1966 se také konal 1. Sněmovní oheň s udílením Orlích per a hodností Lesní moudrosti podle Setonova Svitku Březové kůry (Mistrovství přišla o několik let později). V roce 1967 napsal Hiawatha příručku Kult ohně a započal tak éru ohnivectví, která trvá dodnes. Ve stejném roce se také začal hrát bagataway (indiánský lacros). V létě kmen táboří v týpí a od roku 1972 pořádá i zimní tábory. V roce 1973 se koná na Sněmu poprvé meziclanová soutěž o čtyři skalpy irokézských historických sachemů (vojevůdce Tawannearse – Lamače jehly, Honowenata –Strážce wampumu, Whatatotarba a Mešinaumy – Strážce dýmky), jejíž modifikací byla soutěž Nodintopa praktikovaná později v řadě kmenů.

V roce 1967 se z kmene vyčlenil Roverský kmen Šavani a o několik let později mladší členové Šavanů zakládají kmen Midewiwin. V roce 1972 založil druhý náčelník Neskenonu Owígo kmen Tuscarora a o deset let později již kmeny Lesní moudrosti, které šly „neskenonskou cestou“, vytvářejí společenství s názvem Midewin (později Midewiwin).

Dlouhou cestu ušel kmen Neskenon, a ač nebyla prosta zakopnutí i pádů, téměř čtyřicet let nepřetržité činnosti za sebou nechalo nezaměnitelnou stopu. Oheň Neskenonu vyhasl na 94. Sněmu staroslavného Onondaga roku 2003. Staří členové založili s nadějí v srdci Občanské sdružení Neskenon a doufali, že ještě přijde den, kdy budou rozfoukány zdánlivě mrtvé uhlíky v ohništi Dlouhého domu a přijede náčelník v bílé kánoi…

Na podzim 2005 byly jejich naděje na krátký čas naplněny: 16. září nový náčelník Neskenonu Jan Kowalczyk – Fox zahajuje činnost kmene. Bohužel se mu nepodařilo získat nové členy a ohně Dlouhého domu definitivně uhasínají...

Clany: Náčelnický clan, Černý Medvěd (Onondagové), Modrá Želva (Mohawkové), Bílý Jestřáb (Senecové), Hnědý Bobr (Cayugové) a Malá Želva (později Úhoři).

Náčelníci: 1. Ivan Makásek – Hiawatha (1965–1969), 2. Jiří Kafka – Owígo (1969–1972), 3. Roman Splítek – Šakoh (1972– 1976), 4. Jiří Macek – Čiksika (1976–1979), 5. Ivo Nedvěd – Tagajutah (1979–1983), diumvirát Richard Válek – Sinamatha + Aleš Helebrant – Kanozewa (1983–1984), degandawida Arnošt Fischer - Sahwa (1984–1985), 6. Aleš Helebrant – Kanozewa (1985–1988), 7. Martin Šorm – Itazipa (1988–1990), 8. David Stegbauer – Čapa (1990–1994), 9. Jakub Adámek – Gallichvio (1994–1997), 10. Michal Zezula – Shagwates (1997–2000), 11. Petr Makásek – Akatewíta (2000–2002), degandawida Radim Tyleček – Minewan (2002–2003), 12. Jan Kowalczyk – Fox (2005)

Šamani: 1. Hiawatha, 2. Čingašguk, 3. Čiksika, 4. Tagajutah, 5. Itazipa, 6. Ahdebah, 7. Hotwenak[1]

  1. Tuwanakha, Midewiwin a jeho odlesky, 2005