Henry Wadsworth Longfellow
Henry Wadsworth Longfellow (⁕ 27. února 1807, Portland, Maine, USA – † 24. března 1882, Cambridge, Massachusetts, USA)
Píseň o Hiavatě
V roce 1872 vyšla tiskem a nákladem Eduarda Grégra ve Sbírce básnických spisův „Piseň o Hiavatě“ v překladu Josefa Václava Sládka. Píseň o Hiawathovi (anglicky The Song of Hiawatha, v jiné verzi překladu Píseň o Hiawatě) je epická báseň Henryho Wadswortha Longfellowa z roku 1855, vycházející z legend odžibvejských Indiánů. Longfellow prohlašoval za zdroj svého díla práce etnografa Henryho Schoolcrafta.
Své dílo Longfellow sám označil za „indiánskou Eddu“, dílo bylo také velmi ovlivněno Kalevalou, konkrétně jejím německým překladem – Longfellow například použil ve své básni stejné metrum (nerýmovaný trochejský čtyřstopý verš).
Báseň byla poprvé publikována 10. listopadu 1855 a měla okamžitý úspěch. V anglicky mluvícím světě je velmi známá, má doposud velký ohlas (Hiawathovi se stavějí sochy, je po něm pojmenován tzv. Hiawatha National Forest v Michiganu, ve městě Pipestone v Minnesotě se každoročně od roku 1949 předvádí tzv. Song of Hiawatha Pageant, jakási rekonstrukce děje eposu, obdobně po Minnehaze je pojmenována celá řada míst v Minnesotě). Je také pokládána za americký národní epos. Byla také mnohokrát parodována. Druhá a třetí věta Novosvětské od Antonína Dvořáka jsou, jak sám skladatel připustil, inspirovány Písní o Hiawathovi.[1]
Kniha má v závěru přiložen slovníček algonkinských jmen a slov, z nichž první woodcrafteři hojně čerpali vzor pro lesní jména.
Odkazy
- ↑ Tuwanakha: Indiánská literatura – příchod na naše území…, in. Midewiwinské noviny č. 16 (2013)
