Louis Stopford Darling
Louis Stopford Darling (⁕ 1873 – † 15. dubna 1917, Middletown, New Jersey, USA) pracoval jako knihovník v nádražní knihovně[1], ale jeho velkým koníčkem bylo rybaření. Od roku 1900 byl ženat s May Brown (*1873), která pracovala jako učitelka a při sčítání roku 1910 spolu měli čtyři děti[2]. Ve společné domácnosti s nimi žila i ovdovělá matka jeho ženy Anna J. Brown (*1846).
Roku 1906 ho Seton přizval jako odborníka k redakci The Birch Bark Roll, kde zredigoval oddíl věnovaný lovu žab (Bait-casting ) pod jménem L. S. Darling.
V následujícím roce vydalo nakladatelství J. C. Blanchard jeho vlastní knihu věnovanou rybaření s názvem “Tournament Casting and the Proper Equipment”, která nesla motto He laughts best who laughs best (Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe)[3] (vyšla 6. března 1907)
O dva roky později vyhrál při akci rybářského klubu (The Anglers club of New York) pohár za nejdelší nához[4]. Posmrtně byl jmenován čestným členem rybářského klubu v Newarku.
Byl novátorem i po technické stránce. Od roku 1903 se podílel na vývoji muškařského navijáku[5], který pak prodávala fa. REDIFOR Rod and Reel Co.[6].
Na revizích Setonova svitku se podílel až do roku 1917, kdy náhle, ve věku 40 let zemřel.
Odkazy
- http://a-drifting-cowboy.blogspot.com/2016/03/sporting-collectibles-kingfisher-line.html
- https://www.findagrave.com/memorial/93971568/louie-stopford-darling
- ↑ Podle záznamu ve sčítacím archu z roku 1910.
- ↑ Newton H. Darling (*1902), Lauretta R. Darling (*1903), Anna L. Darling (*1906) a Lincoln S. Darling (*1909)
- ↑ https://hdl.handle.net/2027/loc.ark:/13960/t52f8c293
- ↑ https://reeltalk.orcaonline.org/viewtopic.php?f=3&t=15324
- ↑ http://classicflyrodforum.com/forum/viewtopic.php?f=64&t=53828
- ↑ https://luresnreels.com/redifor.html
