George O. Shields

Z thewoodcraft.org
Verze z 11. 6. 2021, 13:32, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „\[\[Dan C. Beard“ textem „[[Daniel Carter Beard“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
george o shields.jpg

George Oliver Shields (⁕ 26. srpna 1846, Batavia, Ohio, USA – † 15. listopadu 1925) je zapomenutým průkopníkem woodcrafterského hnutí. Byl veteránem občanské války a velký zastáncem zachování divočiny. Užíval přezdívku "Coquina" a zcestoval celý americký kontinent. 15.11.1925

Co byl zač

O jeho osobním životě toho moc nevíme. I když o něm leccos vypovídají jeho knížky a články.

Narodil se 26. srpna r.1846 narodil v osadě Batavia v Ohiu. Jeho otec se jmenoval John F. Shields a matka Eliza J. Shields, rozená Dawson. Do školy chodil v Delaware County v Iově. Byl veteránem občanské války. Narukoval r. 1863 ve věku 17 let do armády Unie.

Vojenská kariéra

On sám ve své poslední knize z r. 1921 "The Blanket Indian of the Northwest" u svého jména uvedl zkratku "col." (angl. zkratka pro vojenskou hodnost colonel = plukovník). Je otázkou, zda-li takovou hodnost skutečně získal.

Podle webu https://www.fold3.com byl jistý George O. Shields zapsán do armády Unie jako vojín v družstvu C 17. pěšího pluku z Iowy[1]. Na svém propagačním letáku z roky 1909 uvádí, že se během občanské války účastnil 13 těžkých bitev a jednou, při výzvědné expedici, jen o vlas uniknul zajetí partyzánské jednotce Johna S. Mosbyho. S ohledem na fakt že se mu válku, která skončila r. 1865 podařilo přežít, je tedy možné, že byl v této hodnosti jako 19-letý demobilizován.

Byl vystudovaným právníkem?

V jistém období se u jeho jména v novinových annoncích na přednášky objevoval také titul "Dr.". To by znamenalo, že po válce někde studoval. Nic konkrétnějšího jsem zatím nikde nenašel a Shields nebyl člověkem, co by si potrpěl na tituly – nejspíš se jimi "chlubil" pouze tehdy, kdy se mu nedařilo zrovna nejlíp.

Ale podle z obsahu prvních pěti kapitol v knize "Rustlings in the Rockies", lze zjistit následující fakta:

Výprava se konala v posledních třech týdnech, října 1880[2]. Jejím účastníkem byl také jeho "starý známý" fotograf Laton Alton Huffman, který se přistěhoval do Miles City v Montaně v prosinci 1879. Shields v textu uvádí, že spolu v roce 1879 navštívili Little Big Horn.

Dalším účastníkem výpravy byl jistý William Allen se synem, se kterým se měl seznámit, když byl Allen jmenován do soudní poroty v Miles City – nejspíš také r.1879. To by nasvědčovalo tomu, že George O. Shields po válce vystudoval práva.

Podle zmínky ve vzpomínce na zářijový lov jelena (4. kapitola) byl Shields v září 1879 nejspíš čerstvě ženatý. To by znamenalo, že se ženil, když mu bylo 33 let.

…v Chicagu

Hned v úvodu šesté kapitoly "Rustlings in the Rockies" na straně 60, zcela konkrétně uvádí:

Před rokem jsem uskutečnil svůj první výlet[3] do Montany. Dnes, 27. srpna 1881, se nacházím v Chicagu, v budově Milwaukee & St. Paul depot[4], se svou puškou, patronami, loveckým vybavením a sbaleným tábornickým vybavením, připraven na další cestu. …

Cestou se zastavil v St. Paulu, kde navštívil nejmenovaného přítele a potkal také majora Guido Ilgese[5], který vedl v zimě 1879–80 trestnou výpravu proti lakotům, při které byl zajat náčelník Gall. Šlo o akci, která zásadním způsobem přispěla k definitivní porážce indiánů.

A při výpravě ho opět doprovázal již zmíněný L. A. Huffman, fotograf z Miles City v Montaně.

Milovník zvířat

Podle předmluvy k jeho prvotině "Rustlings in the Rockies" z února r. 1883, byl v oné době již dobře znám z článků publikovaných v magazínu American Field[6] jako bojovník za ochranu všech zvířat – savců, ptáků i ryb. Který veřejně odsuzoval jejich masové vybíjení a lovce co zabíjeli zvěř mimo období lovné sezóny.

Tento magazín stále vychází – nepřetržitě od února 1874. Bohužel digitalizovaný archiv, ve kterém by se daly najít Shieldsovy články, zatím není k dispozici. Je určen chovatelům psů a také Shields se nepochybně o psy zajímal, neboť v roce 1891 vydal rovněž knihu o psech, s názvem "The American Book of the Dog".

Cestovatel a spisovatel

Psát začal někdy kolem 1866. Svoje příspěvky posílal do Harper’s Magazine, Harper’s Weekly, Chicago Tribune, Inter-Ocean magazínu aj.

V roce 1883, kdy vydal svou prvotinu, už byl dobře známý autor. Psal také do magazínu Outing a tři články mu otisknul také dodnes existující a již tehdy ilustrovaný Harpers's Magazine[7].

Postupně vydal několik knih:

Bojovník za zachování divočiny

Od svého přítele L. A. Huffmana se naučil fotografovat. Jako jeden z prvních začal "lovit" zvěř pomocí tohoto nového vynálezu. Své fotografie ale mohl umístit až do pozdějších vydání svých knih, až technické možnosti tiskáren pokročily natolik aby mohl místo původních ocelorytin umístit jejich předlohy.

Od r. 1890 pořádal osvětové přednášky o ptácích, divokých zvířatech a indiánech, které doprovázel svými fotografiemi. Ty po r. 1909 nabízel především školám, nikoliv široké veřejnosti. Nešlo mu tedy zřejmě primárně o byznys, jako Setonovi.

Zaměstnanec u dráhy

V roce 1892, kdy byl už známým spisovatelem nastoupil i společnosti Pecos Valley Railway se sídlem v Eddy, v novém Mexiku jako General Passenger Agent[8]. A při té příležitosti zřejmě získal i u kus pozemku, který poté co se přestěhoval do New Yorku a začal vydávat Recreation okamžitě nabídnul k prodeji.

V té době již pokročily technické možnosti tiskáren do takové míry, že mohl uskutečnit svůj nový plán – vydávat vlastní časopis, který by byl kromě kreseb ilustrován také fotografiemi z řad čtenářů, tím je motivovat k tomu aby se podobně jako on přeorientovali z lovu střelnou zbraní na lov fotoaparátem. A tím pomohli i přežití divokých zvířat, které se ocitly díky nárůstu popularity rekreačního lovu na pokraji vyhubení.

Camp Fire Club

Také zde uvádí že to byl právě on, kdo přišel v roce 1897 s nápadem založit The Camp Fire Club of America a stál v čele od jeho založení do r. 1902. A byl průkopníkem ochrany divokých zvířat od r.1870[9].

Recreation

V roce 1894 vzal Shields peníze, které mu během uplynulých 10 let vydělaly jeho knihy. Přestěhoval se do New Yorku a založil magazín Recreation.

Byl jeho vlastníkem i šéfredaktorem zároveň. Hned v prvním čísle nabídnul k prodeji své pozemky[10] v Novém Mexiku s výraznou slevou, pokud mu někdo zaplatí 1000 dolarů na ruku. Kromě toho také prostřednictvím magazínu inzeroval svoje knihy.

I když byl časopis věnovaný lovu a lovcům, vnímal Shields samotný lov jako nutné zlo. Měl rád táboření a k tomu patřilo i sledování zvířat živých v jejich přirozeném prostředí. Nesnášel masové zabíjení pro zábavu. Lovce, co se na svých fotografiích chlubili desítkami ulovených zvířat v časopise Recreation veřejně pranýřoval a tituloval jako "čuňata". Jako jeden z prvních propagoval lov beze zbraní pouze s využitím fotoaparátu.

George O. Shields byl nesmírně aktivní a činorodý člověk, který uměl rozpoznat dřív než kdokoliv jiný, jaký má kdo talent a schopnosti. Jeho magazín měl od samého počátku velice slušnou úroveň a řadu kvalitních autorů textu i obrázků.

A byl to právě Shields, kdo dal na jaře 1897 Setonovi nabídku, aby v létě jel do Yellowstonu a začal psát pro jeho časopis. Osobně se domnívám, že Shields musel se svými názory o 14 let mladšímu Setonovi imponovat, i když se o tom sebestředný Seton nikdy nikde nezmínil. A ty sympatie rozhodně nebyly jednostranné.

Shield měl raketový start své popularity již za sebou, ale Seton stál teprve na samém počátku. Měl umělecké cítění a hluboký zájem o zvířata, která studoval do nejmenších detailů. Uměl na základě faktů fabulovat jejich příběhy jako nikdo jiný. A navíc obdivoval indiány stejně jako Shields.

Zřejmě právě tady bylo zaseto semínko zášti Dana C. Bearda, které v tomto časopise vzešlo v roce 1905, kdy byl Shields donucen se ho vzdát. Beard byl o deset let starší než Seton. Také uměl psát a malovat. A přesto mu Shields, který ho znal od mládí, nikdy ve svém časopise nedal tolik prostoru jako Setonovi měsíc po seznámení.

Camp Fire Club

V r. 1895 členové The Boone and Crockett Club založili Zoologickou společnost (New York Zoological Society), která měla za úkol připravit vše potřebné pro založení ZOO v New Yorku. Údajně to byl Shields, kdo doporučil, aby byl do jejího čela jmenován William T. Hornaday.

Bankrot

V časopise Recreation[11] se uvádí, že na poradě členů CFCA, ještě před založením LAS, padnul návrh, aby roční poplatek za členství byl u této organizace ve výši 25$ ročně. Ale z pohledu George O. Shieldse, který chtěl vytvořit masovou organizaci, co by sdružovala i ty méně majetné muže, to bylo asi moc. Nakonec byl totiž roční členský příspěvek stanoven pouze 1 dolar ročně, což nestačilo ani na poštovné.

Zbytek Shields dotoval z toho co vydělal magazín Recreation. Naivně doufal, že i jiní bohatší členové budou mít zájem existenci LAS, a sami od sebe přispějí nad rámec členského příspěvku nějakou částkou. Bohužel se mýlil, až na několik čestných výjimek téměř nikdo jiný nepřispěl. A na svůj altruismus, také doplatil.

Vysoký počet členů[12], platících pouze symbolický roční příspěvek ve výši 1 dolaru, značně prodražil administrativu jeho organizace The League of American Sportsmen. 60% z vybraných příspěvků spolkla administrativa v jednotlivých státech a zbývajících 40% nestačilo ani na poštovné. O ostatních nákladech ani nemluvě.

Shields doufal, že mu dobrovolné příspěvky od zámožnějších členů této organizace pokryjí z těchto nákladů alespoň 10%. Ovšem záhy se ukázalo, že to byl velice naivní kalkul. Dotoval tedy chod The League of American Sportsmen z toho co vydělal na časopise Recreation.

Jenže konec 19. století sebou přinesl hospodářskou konjunkturu. Stoupala poptávka po pracovní síle a to sebou neslo oprávněné požadavku odborů na zvýšení mezd. To se odrazilo do vyšších nákladů spojených s tiskem a přípravou časopisu do tisku. Podle Shieldse začaly příjmy z časopisu klesat pět let před bankrotem, tedy od r.1899. A poslední tři roky (od r.1901) už bylo ztrátové každé vydané číslo.

Shields doufal, že se mu tuto ztrátu podaří vyrovnat prodejem reklamní plochy, ale protože ve svém časopise veřejně pranýřoval hromadné zabíjení lovné zvěře s využitím automatických pušek, začali výrobci takových zbraní inzerovat jinde. Bylo jen otázkou času kdy bude muset vyhlásit bankrot.

Ztráta časopisu

Počátkem roku 1905 využil William E. Annis svízelné finanční situace George O. Shieldse. Skoupil finanční pohledávky tiskárny, ve které se časopis tisknul[13] a od února 1905 časopis Recreation změnil majitele[14].

S novým majitelem přišel také nový kurz. Annis na redaktorské místo najal Daniela C. Bearda, který byl rovněž členem organizace The Camp Fire Club of America. Jenže ten zřejmě na Setona, který se těšil Shieldsově vydavatelské přízni – ač byl o deset let mladší než Beard – dlouhodobě žárlil, protože poté co vyšel Setonův poslední článek v dubnovém čísle[15], se jeho jméno v časopise objevilo pouze sporadicky. A když už, tak pouze v kontextu, který měl Setona před čtenáři zesměšnit[16]

Shields' Magazine

Shields' Magazine začal vycházet od března 1904, prakticky ihned poté, co byl George O. Shields nucen přenechat Recreation Williamu E. Annisovi. Hned v prvním čísle Shields podrobně rozebírá, proč na sebe musel vyhlásit bankrot[17].

Odvolává se při tom na svůj zoufalý článek z prosincového čísla magazínu Recreation z r. 1904, ve kterém se pokusil čtenářům objasnit, proč musí být cena předplatného zvýšena na 2 dolary ročně, tj. 20 centů za číslo. Bohužel už bylo příliš pozdě.

Osobní život

George O. Shields se oženil 5.11.1868 v Clintonu, státě Ohio, s Mary Belle Hale (*1850 Wilmington, Clinton, Ohio, USA - ?)

Během sčítání r. 1870 žili v Iowě. V roce 1879 se jim narodila dcera Bessie.

V r. 1904 bydlel na 23 West 24th St. N.Y.; 1907 na 26 Broadway N.Y.; a od r. 1909 až 1917 na 1081 Simpson St. v N.Y. City

Při sčítání r. 1920 již byl uváděn jako vdovec.

Narazil jsem na úmrtní certifikát, kde je uvedeno datum úmrtí 10.11.1925 Manhattan, New York, USA (Certifikát č. 27172)

Odkazy

  1. ↑ Z Iowy údajně pocházelo 60% seveřanské armády (viz Wikipedia).
  2. ↑ V textu jsou zmíněny dva konkrétní dny: sobota 16. (října) a středa 27. (října). Na základě toho lze tudíž s jistotou říct, že se konala v r.1880
  3. ↑ Pravděpodobně má v textu na mysli první výlet z hlediska časového úseku, který je zachycen v knize.
  4. ↑ Místo lze dokonce přesně lokalizovat, protože Milwaukee & St. Paul depot stále stojí.
  5. ↑ V knize zmiňuje celou řadu dalších důstojníků, především z řad 7. kavalerie.
  6. ↑ Magazín se původně jmenoval The Chicago Field. Redaktor Dr. N. Rowe, který napsal předmluvu, patřil rovněž mezi průkopníky woodcraftu a psal pod přezdívkou Mohawk, do něj nastoupil v roce 1876. Předtím působi jako redaktor v magazínu Rod and Gun. Časopis změnil jméno někdy po r. 1878. Zmiňuje se o tom John N. Davis, ve své knize The Life and Times of Fred Kimble na straně 42. Dr. N. Rowe byl pravděpodobně velkým milovníkem psů, stejně jako Shields, protože v letech 1900–23 tisklo nakladatelství The American Field Publishing co. pro Mrs. Dr. N. Rowe magazín o psech The Field dog stud book, což byla nejspíš jeho vdova. Osobně mám silné podezření, že to byla budoucí spisovatelka woodcrafterských knih o Anně Thorton – Lotta Rowe Anthony. Časopis existuje dodnes a stále je zaměřen především na chovatele psů.
  7. ↑ První v srpnu 1884, druhý v srpnu 1887 a třetí v listopadu 1888.
  8. ↑ Tuto informaci uvedl ve své ročence William Wildwood.
  9. ↑ http://digital.lib.uiowa.edu/cdm/ref/collection/tc/id/64516
  10. ↑ Nabízel 634 akrů panenské půdy v Pecos Valley, v Novém Mexiku. Běžná cena se v oné oblasti měla tehdy pohybovat kolem 30 dolarů za akr.
  11. ↑ Vol. 10. na straně 364
  12. ↑ Z kontextu plyne, že roční příspěvek v té době platilo přes 100 tisíc odběratelů
  13. ↑ V prvním čísle svého nového časopisu Shields' Magazine Shields podrobně rozebírá jak k situaci došlo. A také zde uvádí konkrétní částku, kterou tiskárně dlužil – 225 tisíc dolarů. Jen pro představu, za tohle by v roce 1912 koupil Wyndygoul, a ještě by mu něco málo zbylo.
  14. ↑ Únorové číslo No.2, Vol.22 z roku 1905 ještě uvádí jako vlastníka a šéfredaktora George O. Shieldse, ale hned následující březnové číslo No.3 se od něj zcela distancuje a jako nového majitele uvádí Williama E. Annise.
  15. ↑ Dubnové číslo No.4 Vol.24, bylo zřejmě, v době kdy časopis začal redigovat Daniel Carter Beard, rozpracované.
  16. ↑ Kupř. v květnovém čísle No. 5, Vol.24. z roku 1906 na straně 470 vyšel posměšný článek s titulkem "The Salmon of Knowledge", který přirovnával Setona ke králi Šalamounovi, který snědl kouzelného hada aby porozuměl řeči zvířat.
  17. ↑ Článek nese titul "What game protection has cost one man" (česky: "Co stojí ochrana zvířat jednoho muže") Shield's Magazine Vol.1, No.1, p.3–5 březen 1905
Citováno z „https://www.thewoodcraft.org/wiki/index.php?title=George_O._Shields&oldid=55630“