Setonova druhá cesta do Paříže ­1894

Z thewoodcraft.org
Verze z 29. 6. 2021, 22:33, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zásadní zvrat do života přinesla budoucím manželům Setonovým Ernestova druhá cesta do Evropy na palubě parníku Spaarndam. Plul do Paříže, ze které dva roky předtím, odcestoval. Vrátil se, protože chtěl namalovat třetí obraz s vlčí tématikou[1], aby nasbíral inspiraci. Proto se nechal najmount jako lovec vlků.

Jeho pracovní úvazek skončil ulovením do té doby nepolapitelného vlka – Loba. Ernest na něj dlouho marně zkoušel všechny možné triky, až si nakonec všimnul, že ho vždy doprovází mladá bílá vlčice, které začal říkat Blanka. Využil Lobovy slabosti, kterou vůči ní měl. Zabil ji a na její pach ho vlákal do pasti. Nechtěl ho zabít, tedy alespoň ne hned, ale lapený Lobo odmítal potravu a záhy uhynul. Seton byl přesvědčen, že to bylo steskem po svobodě a žalem po družce a mocně to na něj zapůsobilo. Nechtěl se už dál živit lovem a tak se rozhodl vrátit do Paříže.

Cesta přes oceán trvala téměř dva týdny. Lodní paluba nebyla místo, kde by cestující nalezli mnoho povyražení, ale Ernest byl dobrým vypravěčem a měl v zásobě spoustu příhod z pobytu v divočině. Mladou Grace, plnou touhy po dobrodružství nepochybně vzrušoval. Zkušený lovec a zároveň umělec. Ani jeho nenechal zájem mladé a navíc bohaté krásky chladným. Určitě lahodilo jeho egu, že imponuje mladé, pohledné dívce s aristokratickým chováním (a nejprachatějším otcem v Kalifornii). A zřejmě se asi do určité míry ztotožnil s osudem Loba, který byl pro svou družku ochoten vlézt do pasti.

Grace ani její matka nikdy předtím Francii nenavštívily a na rozdíl od něj, tam nikoho neznaly. Takže se jim nabídnul jako průvodce. Pracoval v té době na knize, se kterou chtěl uspět nejenom jako malíř, ale i jako přírodovědec a literární nadání Grace, která se mu na oplátku nabídla jako korektorka[2] se mu hodilo.

Odkazy

  1. Modelem pro první obraz „vlčí“ trilogie, „Spící vlk“, byl vlk z Pařížské ZOO. Detaily studií pro druhý obraz nazvaný „Triumf vlků“ kreslil podle mrtvých psů. Pro třetí obraz s názvem „Štvanice“, chtěl zjistit jak se tato zvířata chovají ve volné přírodě.
  2. Knihu „Studies in the Art Anatomy of Animals“ dokončil v srpnu 1985. V jejím úvodu Seton vyjádřil krom jiných svůj dík také Grace za korekturu textu a přípravu rukopisu do tisku.