Seton a jeho zdraví
Ernestův zdravotní stav byl poznamenán rodinnou situací. Při sčítání lidu Anglie a Walesu, roku 1861. byl jeho otec Joseph Logan Thompson zámožný muž. Ve svých 39 letech měl již devět potomků. Osm synů a jednu dceru. Nejstaršímu měl už 15 a nejmladším byl tehdy 8 měsíční Ernest. Joseph Logan Thompson byl loďař. Provozoval tři obchodní lodě, ale v následujících letech ho potkala smůla. O lodě přišel a úspěšné podnikání se mu zhroutilo[1]. A to se bohužel, neblahým způsobem odrazilo i na jeho chování a nejhůř to odnesl právě Ernest[2].
Východiskem byla emigrace do Kanady, která zlepšila jejich ekonomickou situaci, ale otec od té doby škudlil kde mohl. Při tak vysokém počtu potomků mohl nejvíc ušetřit jedině na jídle, zábavě a služebnictvu. Cokoliv jiného bylo společensky neúnosné.
Nedostatek kulturního vyžití Ernesta netrápil. Nalezl si jiný zdroj zábavy, která ho nic nestála v pozorování přírody. Velmi ale strádal citově. Útěchu nalézal jen v přírodě a doma si to kompenzoval studiem, což jeho otce určitě těšilo. Jenže to sebou přineslo další zhoršení zraku.
S očima měl problém odmalička – šilhal[3] a byl pro to i oblíbeným terčem škodolibých spolužáků[4]. A teď začal být i krátkozraký.
Také si začala vybírat svou daň nedostatečná výživa[5]. Situace se trochu zlepšila poté, co se trochu během léta zotavil na Blackwellovic farmě v Lindsay. Ale ztráta jediného útočiště a pocit, že o něj nestojí ani milovaná matka v něm vyvolal hlubokou depresi, která ve spojení se stresem ze školy způsobila nervové zhroucení v zimě 1875. Bylo tehdy 15 let. Vystrašená matka na něj opět soustředila pozornost, takže došlo ke zlepšení.
Ale hned v následujícím roce 1876 mu po cvičení vyhřezla tříselná kýla a musel začít nosit kýlní pás[6], což mu na sebevědomí pochopitelně nepřidalo. O možnosti operativního řešení se dozvěděl, když mu bylo 22 let. Operaci podstoupil po šesti letech 20. března 1883 v Chicagu, v nemocnici Sv. Josefa, což byl špitál pro chudé. Městská nemocnice byla vyhrazena jen těm co měli domovské právo v Chicagu. A za operaci na soukromé klinice by musel zaplatit 500 dolarů, kdežto u Sv. Josefa se platilo jen 6 dolarů týdně[7]. Soukromou kliniku si dovolit nemohl – stále ještě splácel otci svůj “dluh”[8].
Problémy se zrakem částečně vyřešil během prvního studijního pobytu v Paříži (~1892), kdy začal nosit brýle[9]. Na dálku už viděl dobře, ale při práci u stolu měl stále problém. Trápil se s tím asi čtyři roky. Během pobytu v divočině, když lovil Loba, jeho problémy odezněly ale po návratu začaly znova. Pomohlo mu, když si na Garlandovu radu pořídil malířský stojan[10], Definitivně svoje problémy se zrakem vyřešil až na konci roku 1908, kdy si ve svých 48 letech na doporučení specialisty pořídil bifokální brýle.[11]
Poznámky
- ↑ Keller, 1984 s.25–29
- ↑ Během dospívání projde každý člověk několika fázemi a každá z nich se na jeho osobnosti odrazí nějakým způsobem. Výzkumy, které umožnil technologický pokrok koncem 20. století, ukázaly, že vývoj lidkého mozku začíná už v prenatálním stádiu – tedy před narozením, ale pro vývoj lidského jedince je nejdůležitější prvních šest let života. Během novorozeneckého a kojeneckého stádia (1 rok života) se rozvíjí mozek. Za nejdůležitější, z hlediska vztahu k rodičům s považuje období do tří let – právě v tomto období Ernestova dospívání přišel jeho otec o své zdroje příjmů. O to víc se malý Ernest citově upjal na matku. Jenže ta měla po něm ještě dva mladší potomky, co vyžadovali její mateřskou péči, takže citově velmi strádal.
- ↑ Keller, 1984 s. 32
- ↑ Keller, 1984 s. 41, 47
- ↑ Podvýživou trpěl až do roku 1881. Jeho stav se v tomto směru zlepšil až po návratu z Anglie, když odcestoval za bratry na farmu. Ve Londýně, si musel veškeré jídlo kupovat, kdežto na kanadském venkově si mohl 21 letý Ernest jídlo také ulovit.
- ↑ Operativní řešení sice bylo možné, ale nesla sebou značné riziko, že ji pacient nepřežije. Povědomí o antisepsi se začalo do světa šířit z Londýně jen o pár let dříve (1867) díky anglickému lékaři Josephu Listerovi.
- ↑ Výsledek asi nebyl esteticky zcela v pořádku, protože se nechal krátce po rozvodu a uzavření sňatku s Julií Moss Butree, v El Pasu operovat znovu (ve druhé polovině února 1935). Údajně s tím byly trochu komplikace, přeci jenom mu bylo 75 let, ale v květnu už vyrazil na obvyklé přednáškové turné po školách. – Keller, 1984 s. 211
- ↑ S otcem se definitivně vyrovnal až roku 1890. Více o tom, jak k onomu “dluhu” přišel viz Setonův nepřátelský vztah k otci (Poznamenal Keny)
- ↑ Keller, 1984 s. 125
- ↑ Aby si opatřil stojan mu neporadil Beard, ale Hamlin Garland – Keller, 1984 s. 131 na základě Companion on the Trail: A Literary Chronicle 1931
- ↑ Keller, 1984 s. 184
