Cyril Arthur Pearson
Cyril Arthur Pearson (⁕ 24. února 1866, Wookey, Somerset, England – † 9. prosince 1921, London, England) Sir Arthur Pearson, 1. baronet „ze St. Dunstan's v Londýnském hrabství”[1] (od 12. července 1916), byl novinář a filantrop, bez jehož vlivu a přispění by Baden-Powellovo skautské hnutí nemělo šanci na úspěch.
Jeho cesta k novinařině
Byl jediným synem z pěti dětí[2] pastora Arthura Cyrila Pearsona[3] a jeho ženy Filipíny[4]. Do 5 let vyrůstal ve Wookey. Pak se přestěhovalo do Mordenu v hrabství Surrey. A když mu bylo 10 let, poslali ho do Wimbledonu, kde se měl na Eagle House School[5] připravit ke studiu na Winchester College[6], kde vystudoval jeho otec.
Tam nastoupil roku 1882. Již tehdy měl problémy se zrakem. A protože kroutil hlavou jako pták, aby vůbec něco viděl, získal mezi spolužáky přezdívku Holub (Pigeon), ale jinak byl mezi nimi oblíbený. Sidney Dark[7], autor jeho životopisu[8], ho popsal, jako člověka s úžasnou chutí do života, který vše co dělal, vždy dělal s plným nasazením. Člověka, který se nikdy nenechal zlomit osudem a každou, sebetěžší životní situaci bral jako výzvu a příležitost pro získání nových zkušeností.
Navzdory svému handicapu hrál náruživě kriket, hokej i tenis. A také se naučil jezdit na vysokém kole. Ale studium podle jeho vzpomínek za moc nestálo[9]
Po škole měl nastoupit na místo bankovního úředníka. Ovšem to se jeho podnikavé povaze bytostně příčilo, a tak když v časopise Tit-Bits[10] ze 31.5.1884 narazil na inzerát, kterým byla vyhlášena čtenářská soutěž, kde odměnou bylo redakční místo s ročním platem 100 liber, měl jasno.
Umínil si, že tu soutěž vyhraje. Ale nebylo to snadné. V každém z následujících 13 čísel mělo být publikováno 10 otázek. A vítězem se měl stát ten, kdo pošle nejvíc správných odpovědí. I když měl jeho otec poměrně rozsáhlou knihovnu, byly otázky tak rozmanité, že to nestačilo. Využil tedy svého vysokého kola a 3x týdně jezdil do veřejné knihovny ve 30 mil vzdáleném Bedfordu.
Výsledky soutěže byly oznámeny 26.9.1884. Ze 130 otázek odpověděl zcela správně na 86, v 18 případech velmi dobře, 8 dobře a jen 3 odpovědi byly úplně mimo. O jeho vítězství nebylo pochyb a tak se v necelých 19 letech stal novinářem, aniž by tušil co to obnáší.
Tit-bits (1885)
Ale Gerge Newnes, zakladatel časopisu, si mimořádně energického a schopného mladíka, který se rychle se učil, oblíbil a tak se stal od dubna 1885 jeho pravou rukou.
Pro Pearsona to byla cenná škola, protože tak dostal jedinečnou příležitost se od něj učit, jak se řídí noviny.
3. prosince 1887, se v Maddigtonu ve svých 22 letech oženil s Isabel Sarah Pearson (⁕ 14. dubna 1866, Maddington, Wiltshire – † asi 1892) rozenou Bennet a dva roky na to se jim narodila první dcera.[11]. A protože jim začaly životní náklady stoupat, začal psát i vlastní články. Ale nebyl zrovna moc úspěšný spisovatel, i když jeho články nebyly špatné.
Roku 1889 se jeho zaměstnavatel George Newnes, rozhodl rozjet něco nového. Líbily se mu americké ilustrované magazíny jako byl Harper's, Scribner's. Spojil se tehdy s velice populárním novinářem W. T. Steadem, redaktorem Pall Mall Gazette a od prosince začal vydávat nový britský ilustrovaný měsíčník Review of Reviews.
Arthur Pearson měl na starosti distribuci. Aby zajistil odbyt i v zámoří, vyrazil na svoji první cestu do USA. Zdržel se tam jen krátce, ale při zpáteční cestě ho složil těžký zápal plic, ze kterého se léčil asi tři měsíce.
Přestože byl Tit-Bits díky němu velmi úspěšný a přinášel Newnesovi velké zisky, byl Pearsonův plat stále pouhých 350 liber ročně. Jeho výdaje při tom vzrostly. Zkusil nejprve požádat o zvýšení platu, ale marně. Jedinou cestou, jak se dobrat většího příjmu bylo založení vlastního časopisu.
Pearsons weekly (1890)
Koncem června 1890, po šesti letech spolupráce Newnese opustil. S ním odešli i další dva redaktoři z Tit-Bits. Peter Keary a Ernest Kessell. A společně založili firmu C. A. Pearson's Ltd.. Počáteční kapitál ve výši 3 tisíce liber, jim poskytl Stephen Mills, se kterým se znal Pearson z tenisu.
První číslo týdeníku Pearson's Weekly vyšlo pouhé tři týdny po jejich odchodu – 26.7.1890. A prodalo se přes čtvrt milionu výtisků. Aby přitáhnul čtenáře, použil Pearson všechny možné triky. Čtenářské soutěže, populární články, i sofistikovanou distribuci. Chtěl, aby si čtenáři jeho list mohli koupit v den vydání již na ranní cestu do vlaku.
Ale to sebou neslo výdaje a Stephen Mills se začal bát, že se mu jeho investice nevrátí. Oslovil tedy Pearsona aby ho vyplatil. Ten s tím že ho vyplatí souhlasil a dohodli se, že peníze co mu nevyplatí ihned, budou úročeny 5%. Mills, pravděpodobně ani nedoufal že je ještě někdy uvidí.
Pearson opět využil svých kontaktů a prostřednictvím firmy Smith & Son přiměl Williama Ingrama, majitele Illustrated London News, aby do jeho podniku kapitálově vstoupil. Tomu se do toho moc nechtělo, ale když zjistil, že Pearson navštěvoval stejnou školu ve Winchesteru, mu nakonec vyšel vstříc.
O šest let později činil kapitál firmy 400 tisíc liber.
Počátky charitativní činnosti (1891)
Zatím nevíme, jaké pohnutky přivedly Pearsona k tom, aby založil Fresh Air Fund, později Pearson's Holiday Fund. Vzhledem k jeho povaze lze ale předpokládat, že to byla jeho reakce na úmrtí manželky krátce po narození jejich třetí dcery.
Každopádně roku 1891[12] rozjel s vervou sobě vlastní ambiciózní projekt, jehož cílem bylo zajistit ozdravné pobyty na venkově pro mládeže z řad městské chudiny. A nezůstal jen u toho, že by apeloval na čtenáře svých tiskovin, aby přispěli. Sám hradil polovinu všech nákladů.
Jen pro ilustraci článek, který uveřejnil v květnu 1920 v magazínu The Mercury:
Redaktorovi časopisu The Mercury.
Pane,- S hlubokým a vděčným uznáním toho, jak moc dluží "Fresh Air Fund" přátelům a sympatizantům ve vzdálených částech impéria, si dovoluji znovu požádat vaše čtenáře, aby mi s ním pomohli. Ohlédnu-li se zpět za osmadvaceti lety, které uplynuly od založení "Fondu čerstvého vzduchu", nemohu se než radovat z pokroku, kterého organizace za tu dobu dosáhla. Rád bych dodal, že uplynulá léta ukázala stejně rychlé a úspěšné zlepšení osudu dětí ze slumů. ale bohužel nikdo nemůže ani na okamžik předstírat, že tomu tak je. Je zvláštní ironií, že za války byl snad v některých případech - rozhodně jen v malé menšině - stav dětí z chudinských čtvrtí o něco lepší než kdykoli předtím, ale ze zpráv, které dostávám od našich agentů a pomocníků, usuzuji, že současný stav dětí z nejchudších vrstev v každém velkém městě je stejně špatný jako v předválečných dobách.
V roce 1918 jsme poskytli 1376 dětem vojáků a námořníků bez matky a dětem, jejichž otcové byli zabiti na frontě, čtrnáctidenní prázdniny. V loňské sezóně využilo tuto službu 1 587 podobných dětí a letos doufáme, že na žádost a s pomocí ministerstva důchodového zabezpečení poskytneme čtrnáctidenní dovolenou mnohem většímu počtu dětí, které spadají do této kategorie, a to nad rámec naší běžné činnosti. Snadno pochopíte, že letos fond Fresh Air vyžaduje více finančních prostředků než kdy jindy, protože kromě vojenských sirotků, které hodláme zahrnout do našeho programu, budou prázdniny stát více. I tak je ale cena požadovaná za štěstí nesmyslně malá. Jedna libra zajistí čtrnáctidenní dovolenou u moře nebo na venkově pro nejpotřebnější a nejnemocnější děti; patnáct pencí zajistí jednomu dítěti jednodenní výlet na venkově; 13 liber pokryje náklady na kompletní výpravu 200 dětí na jeden den s nezbytným dospělým doprovodem.
Dárci této částky mohou oslavu pojmenovat, jak chtějí. Není lepší pocty památce drahého člověka, který přinesl oběť nejvyšší, než vnést den štěstí do nudných životů chudých dětí.
Dovolte mi, abych vaše čtenáře upozornil zejména na skutečnost, že všechny předplacené peníze jsou určeny pro děti. Veškeré náklady na řízení nesou pořadatelé, kterými jsou pánové C. Arthur Pearson, Ltd., nakladatelská firma, kterou jsem před třiceti lety založil, a Shaftesbury Society. Za posledních dvacet osm let poslal fond Fresh Air Fund 4 010 547 chudých dětí na jednodenní výlet na venkov a 53 940 dětí na čtrnáctidenní dovolenou k moři nebo na venkov. Předplatné, ať už je jakkoli malé, s vděčností ocení pan Ernest Kessell, čestný tajemník F.A.F., 226 Gt. Portland-street, Londýn.
Jak je zřejmé z textu, do projektu byl zapojen i jeho společník Ernest Kessel[14]
Mediálním magnátem
Pearson pod slupkou tvrdého byznysmena skrýval citlivou duši člověka, který kladl velký důraz na mezilidské vztahy a zaměstnával především lidi, kterým důvěřoval. A ti mu jeho důvěru opláceli svou loyalitou. Sidney Dark v jeho životopise uvedl, že rád vydělával peníze. Ale podle toho s jakou lehkostí je investoval je zřejmé, že pro něj byly pouze prostředkem jak realizovat další plány.
Baden-Powell (1906)
Ústup do světa nevidomých (1913)
Nenadálá smrt (1921)
Cyril Arthur Pearson nečekaně zemřel v pouhých 55 letech – 9. prosince 1921 omdlel při koupeli a utopil se ve vaně.
- ↑ Titul byl dědičný, ale zaniknul, protože jeho jediný syn Neville Pearson, 2. baronet „ze St. Dunstan's v Londýnském hrabství” zemřel roku 1982 bez potomků.
- ↑ Cyril Arthur Pearson, který byl prvorozený, měl čtyři mladší sestry: Ethel Pearson (⁕ 1866, Wookey, Sommerset, Anglie – † 26. listopadu 1937, Kesington, London, Anglie) , Mabel Philipa Pearson (⁕ 1868, Wookey, Sommerset, Anglie – † 15. srpna 1929, Richmond, Surrey, Anglie) , Marian Pearson (⁕ 1869, Morden, Surrey, Anglie – † 1949, Brighton, Sussex) a Olive Noel Arnold (⁕ 1871, Morden, Surrey, Anglie – † 1957, Cheltenham, Gloucestershire, Anglie)
- ↑ Arthur Cyril Pearson senior (⁕ 9. ledna 1838, Springfield, Essex, Anglie – † srpen 11,1916, Hastings, Sussex, Anglie)
- ↑ Phillipa Massingberd Pearson (⁕ 17. února 1845, Copenhagen, Dánsko – † 17. dubna 1909) , byla vnučkou anglického básníka Henryho Francise Lyte. Svatbu měli 15.12.1864 v Guildford St. Mary v Surrey.
- ↑ Eagle House School byla založená r. 1820 v Brook Green, na londýském předměstí Hammersmith. Do Wimbledonu byla přestěhovaná roku 1860. Do Sandhurstu, kde sídlí dnes se přestěhovala poté, co původní školní budova roku 1886 vyhořela.
- ↑ https://en.wikipedia.org/wiki/Winchester_College
- ↑ Sidney Dark (⁕ 14. ledna 1874, Marylebone, London, England – † 11. října 1947, Reading) , britský novinář, spisovatel a divadelní kritik, znal Pearsona přes 20 let. Původně vystudoval operní zpěv a svou kariéru začínal jako herec v Paříži. Roku 1895 se oženil s Helen Sarah Andersovou, jejíž otec byl novinářem. Zřejmě pod jejím vlivem začal od roku 1899 psát pro Daily Mail Cyrila Aarthura Pearsona se kterým pak spolupracoval víc jak 10 let. Roku 1919 byl zvláštním zpravodajem na mírové konferenci v Paříži. A v témže roce se stal spoluredaktorem týdeníku John O'London's Weekly, ze kterého odešel r. 1924 do deníku Church Times, vydávaného stoupenci katolicismu v rámci Anglikánské církve. Byl jedním z jednačtyřiceti zakladatelů PEN klubu. Byl odpůrcem antisemitismu a již předtím než vypukla 2. světová válka, kritizoval toleranci katolické církve vůči nacistům. Antisemitismus považoval za morální selhání křesťanství. Do důchodu odešel v roce 1941, kdy vydal své memoáry pod názvem Not such a Bad Life. Penzi trávil v Sonningu v hrabství Berkshire, a dál pokračoval ve psaní. Je autorem víc než 30 knižních titulů. – https://en.wikipedia.org/wiki/Sidney_Dark
- ↑ Sidney Dark: The life of Sir Arthur Pearson, Bt., G.B.E. Hodder and Stoughton. London. [1922]
- ↑ Později Pearson, podle Sidney Darka na adresu Winchester College prohlásil: „Žádný kluk není pro svoji budoucnost tak blbě připravený, jako hoch s anglické veřejné školy. … Za mých časů ses tam naučil hromadu věcí, co byly k ničemu, ale skoro nic z toho co bys znát měl.” (Sidney Dark: The life…, p. 27)
- ↑ Časopis … , zkráceně Tits-Bits začal vydávat George Newnes v říjnu 1881. Bylo to periodikum, které představovalo protiváhu nudnému deníku The Times s jeho suchopárnými zpravodajskými články, protože v něm vycházely hlavně anekdoty, různé zajímavosti a obrázky – podobný formát měl později i The Scout. (Poznamenal Keny)
- ↑ Celkem se jim během jejich manželství narodily tři dcery. Isla Marion Pearson (⁕ 22. března 1889, Wimbledon, Surrey, Anglie – † 5. března 1966, San Diego, Kalifornie, USA) , Muriel Pearson (⁕ 23. dubna 1891, Shere, Surrey, England – † unknown) provdaná Cotterill, Nora Pearson (⁕ 6. října 1892, Wimbledon, Surrey, Anglie – † 18. května 1979, Bombaj, Indie) provdaná Lipscomb Ale po narození Nory jeho žena pravděpodobně zemřela.
- ↑ Ačkoliv zdroje z pozdější doby uvádí, že Pearson svůj fond založil roku 1892, článek v březnové číslo magazínu Home Notes zmiňuje, že nadace exeistuje již čtvrtým rokem. – Home Notes, No.63 Vol.5 30. March 1895 p.321, zdroj➚
- ↑ The Mercury, 18.5.1920 p. 2 – https://trove.nla.gov.au/newspaper/article/11473573
To the Editor of "The Mercury."
Sir,-It is with deep and grateful recognition of how much the "Fresh Air Fund" owes to friends and sympathisers in distant portions of the Empire that I venture to appeal to your readers once again to help me with it. Looking backward over the twenty-eight years since the Fresh Air Fund were started, I cannot but rejoice at the progress which the organisation has made during that period. I wish I could add that the years which have passed had demonstrated equally the rapid and successful improvement in the lot of the slum child. but, unhappily, no one can pretend for a moment, that this is the case. It is a curious. irony that during the war, perhaps in some instances-decidedly only a small minority-the condition of the slum child was a little better than it had ever been, but I gather from the reports received from our agents and helpers that the present state of the children of the very poor in every large town is as bad as in pre-war days.
In 1918 we provided 1,376 motherless children of soldiers and sailors, and children whose fathers had been killal at the front, with a fortnight's holiday. Last season 1,587 similar little ones benefited, and this year we hope, at the request, and with the assistance, of the Ministrv of Pensions, to give a much larger number of children who come under this category a fortnight's holiday, in addition to our ordinary work. It will readily be seen that this year the Fresh Air Fund requires more funds than ever, because, in addition to the soldiers' orphans,whom we intend to include in our programme, the holidays will cost more. Even then, the price asked for happiness is absurdly small. One pound, provides a fortnight's holiday by the sea or in the country for the most needy and ailing little ones; fifteen pence gives one child a day's outing in the country ; £13 defrays the cost of a complete party of 200 little ones for the day, with the necessary adult attendants.
Donors of this sum can have the party known by whatever name they choose. There could be no better tribute to the memory of a dear one who has made the supreme sacrifice than to bring a day of happiness into the drab lives of poor children.
May I particularly impress upon your readers the fact that the whole of the money subscribed is spent upon the children. All the expenses of the management are borne by the promoters, who are Messrs. C. Arthur Pearson, Ltd., the publishing firm which I founded thirty years ago, and the Shaftesbury Society. In the past twenty-eight years the Fresh Air Fund has sent 4,010,547 poor children to the country for a day's outing, and 53,940 to the sea or country for a fortnight's holiday. Subscriptions, however small, will be thankfully acknowledged by Mr. Ernest Kessell, hon. secretary, F.A.F., 226 Gt. Portland-street, London.
Arthur Pearson - ↑ https://ancestors.familysearch.org/en/KD3B-VXB/ernest-kessell-1868-1948
