“nepravý zájem jakési fantastické „vlasti“ bylo vydáno zdrcení silné srdce, kterému je uloženo vydat svou sílu dobrým dílem pro pravý zájem vlasti chápané Smetanovsky & Masa— rykovsky. „Nebýt v národě našem lidi rázu Hančova a Vrbatova iv době předválečné“ ptá se důrazně Aleš-Lyžec, „kde by byla naše nynější samostatnost ?“ Lze se optat otázkou zrovna opačnou pokud jde o Hanče: „Být v našem národě lidé rázu Hanč=,ova jen jeho rázu, kde byla dnes naše samostat- nostř“ Kdyby všichni mladímužové naši, obdaienítou vzácnou milostí kromobyčejné odvahy a železné vůle byli ty draho- cenné síl života vynaložili v nečas na chiméry pro bytí národa tak málocenné, co by bývalo zbylo potom na vlastní veliký čin národního osvobození. Tytéž city a síly to byly u Hanče iu bojovníků svobody s Masarykem v čele; rozdíl byl veliký, ten: že vnich byly city v harmonii s rozumem a napiaty spolu s vůlí za velikými, kladnými hodnotami bytí národního, za svobodou a právem sebeurčení, kdežto u Hanče tíhly za nehodnotou. Sportovní čest! To nemůže být něco jiného, nežli čest lidská, čest občanská vůbec; nemůže jí být nabýváno jinak nežli činy kladné hodnoty trvalého vý- znamu pro bytí pospolité, a nemůže jí být stejně pozbý- váno jinak nežli špatnými skutky negativní podstaty. ]e-li však sportovní čest pokládána za něco pro sebe, co se vymyká z pojmu prosté cti občanské; je-li tato „čest sportovní“ s to, aby zmámila mladého muže dát iživot pro věc, kterou zdravý, nezmámený rozum musí prohlásit Za chi- méru a za nehodnotu: „pak je v takovém nazírání něco ne- zdravého, zrovna tak jako v nalzírání zpupného feudalismu, v nazírání šlechty starošpanělské a staroitalské, nebo ve staro- žaponském samuraiství, kde bývalo běda tomu, kdo třeba nevědomky šlápl na samuraiův meč a tím strašně se dotkl jeho cti, nebo v žaponském zařízení obřadjné sebevraždy (seppuku), nezbytné v případě dotčené *cti, iv případech nejnicotnějších „Život byl laciný _ laciný u porovnání k ceně cti,“ praví žaponský spisovatel Izami Nitobé. „Nejsmutnější však bylo, že čest, která takřka pořád měla aži—o, nebyla zlatem ryzím, nýbrž smíšeným často s kovy pochybné ceny.“ Bylo by velikým poblouzením, kdyby naši mladí mužové měli pro- padat podobné smrtonosné pověře o sportovní cti. — A ještě jinak bylo by lze s.: optat variací otázky Alšovy: Nebýt v národě našem lidí rázu Hančova, nasadivších ve stržení citovém, V rozporu s 1ozumem, pro pouhý přelud „vlasti“, pro „sportovní čest“ své zdraví nebo iživot _ nebylo by bývalo dobyto české samostatnosti dříve?
68
