Dan Kiley
Dr. Daniel Edward Kiley (⁕ 10. listopadu 1942, Pontiac, Ill., USA – † 24. února 1996) , byl americký psycholog, který v roce 1983 vydal knihu s názvem The Peter Pan Syndrome: Men Who Have Never Grown Up, ve které popsal z psychologického hlediska muže, co byli do té doby mnohdy považováni za latentní homosexuály, protože tíhli ke společnosti dospívajících chlapců.
Dan Kiley, který vyrůstal na farmě v Cullomu, státě Illinois zpočátku uvažoval o duchovní kariéře, ale poté co na St. Ambrose College v Davenportu v Iowě vystudoval filosofii a psychologii, pokračoval dál ve studiu na University of Illinois v Urbana-Champaign, kde získal magisterský a posléze i doktorský titul.
Poprvé se oženil hned po střední škole se svou spolužačkou, ale jejich manželství dlouho nevydrželo.
Po ukončení studia začal pracovat pro illinoiské ministerstvo nápravných zařízení (Illinois Department of Corrections). Stal se ředitelem zařízení pro mladistvé VAST v Decaturu, kde jako psycholog léčil mladistvé delikventy.
V roce 1978 si otevřel v Decaturu soukromou praxi a začal psát. Zkušenosti z práce s mladistvými delikventy využil pro ze svých prvních knih. Jeho prvotinou byla kniha "Nobody said it would be easy: Raising responsible kids--and keeping them out of trouble" (1978). Do širšího povědomí ale vstoupila až jeho druhá kniha Keeping Kids Out of Trouble (1979).
Také jeho další knihy, “Keeping Parents Out of Trouble: A Modern Guide to Old-Fashioned Discipline” (1981) a brožura “Dr. Dan's Prescriptions: 1001 Nonmedical Hints for Solving Parenting Problems” (1982) se týkaly řešení problémů spojených s výchovou.
K sepsání knihy jeho nejznámnější knihy o syndromu Petra Pana, ho přiměl poznatek, že řada z problémových adolescentů co léčil měla stejný problém s přechodem do světa dospělých, jako tato postava z divadelní hry Jamese M. Barrieho. Její původní názvem Men Who Have Never Grown Up (Muži co nikdy nedospěli), ale byl pro jeho vydavatele málo atraktivní, takže ji odmítl vydat. Pod novým názvem ji nakonec vydalo nakladatelství Dodd, Mead (1983).
Během několika měsíců se z této knihy stal bestseller, jehož náklad se vyšplhal do miliónů. V krátké době byla kniha přeložena do 22 jazyků a její autor se stal mediální hvězdou. Vystupoval v pořadech "Today", "Oprah Winfrey" a "Donahue", kde o hovořil o svých knihách.
Úspěch této knihy ho vedl k sepsání dalšího dílu, věnovaného tentokrát ženám, vydaného pod názvem The Wendy Dilemma roku 1984, kde řeší problém matek, které svou přehnanou mateřskou péčí nevhodně ovlivňují dospívání svých synů. Tato kniha ale nedosáhla popularity předchozího dílu. Podle obchodního zástupce Dr. Kileyho, Howarda Morehaima to bylo proto, že si většina žen odmítá připustit, že by měly také podíl na tom, že se z mužů pod jejich vlivem stávají pitomci.
Téma, o mužích co nedokáží vyjádřit své city a jít do vztahu se ženou, a ženách s mateřským vztahem k mužům, dál rozvíjel v knize Peter Pan Grows Up. Prvotní příčinu vedoucí k vypěstování syndromu Petra Pana viděl v "emotionally incestuous relationships with their smothering, invasive mothers", což byla natolik silná káva, pro jeho nakladatele, že mu ji odmítl vydat.
Po mnoho let byl také moderátorem týdenního pořadu na rádiu WGN v Chicagu. Zabýval se tématy, jako je výchova dětí a manželství. Byl to pro něj způsob jak navazovat kontakt s novými lidmi, a vztahy, které navázal tímto způsobem se pro něj staly v řadě případů osobní. Když zemřel, oslovili novináři i jeho bývalou manželku Nancy a ta uvedla že „práci v rádiu miloval” a že „měl opravdový talent pro práci s dětmi, které měly problémy s chováním.”
V roce 1987, kdy vydal svou další knihu "What to Do When He Won't Change: getting what you need from the man you love", se podruhé rozvedl a přestěhoval z Illinois do Arizony.
Chtěl žít v horách, které ho přitahovaly svou velebností. Chtěl chodit do hor meditovat a zároveň chtěl žít ve městě, které bylo známé jako hlavní město házené, což byl jeho oblíbený sport. V listopadu téhož roku se potřetí oženil, s o pět let mladší Joanne.
Dan Kiley později ve své knize "Living Together, Feeling Alone: Healing Your Hidden Loneliness" (1989) otevřeně přiznal, že se v minulosti sám cítil být Petrem Panem, dokud neprošel, zhruba deset let před sepsáním této knihy, citovou změnou. Podle jeho bývalé ženy Nancy k této změně a jeho zklidnění přispělo hlavně to, že přestal navazovat vztahy s mladšími děvčaty.
Zemřel v sobotu 24. února 1996 na srdeční záchvat v 54 letech bezprostředně po vyhraném zápase v házené, v arizonském Tucsonu. Kromě vdovy JOanne po něm zůstal syn Patrick, žijící v Cullomu a v Tucsonu nevlastní dcera Michelle Campbel a čtyři vnoučata.
Zprávu o jeho úmrtí publikovaly The New York Times 27. února 1996, v sekci B na straně 7.
