Stránka:wo1991.djvu/124

115 Již víš, co to jsou Tjenojové, něžní duchové květin, a proč se staví chýše panoh. Víš, proč se malé trpasličí ženušky a děti zdobí květinami,a když jsou v chýši ponoh, mění se jejich hlasy -neboť Tjenojové sestupují do nich a zpívají jejich ústy vysokými hlásky A o va! Snášíme se dolů se skály, s hudbou fléten snášíme se dolů se skály, my, dívky Plejovy, snášíme se dolů se skály, snášíme se po skalní stěně, snášíme se dolů se skály.. Kentové a Semangové věří,že Tjenojové, malé přívětivé nebes- ké bytosti,sídlí v květech.Když ráno vychází slunce a otevírá svými hřejivými paprsky kalíšky květů,pak tyto bytosti z nich vystupují.Hlavu ověnčenu kvítím,s květinovými šerpami kolem těla a s bleskovým tetováním v obličeji vznášejí se jásavě a tleskajíce rukama ke Kaejovi,aby mu sloužily,nebo jdou k lidem, aby si s nimi hrály./Pavel Sebesta-Sína Lvová: Mezi nejmenšími lidmi světa,str.128-129/. A o vat Snášíme se dolů se skály- Sebesta málem plakal dojetím, kdy si to zapisoval.. : Nebo Tě povede Knud Rasmussen po dlouhé cestě 18 tisíc kilometrů eskymáckým Severem a budeš s ním prožívat krocení chlapce-bouřliváka. /K.Rasmussen:Cesta bílým tichem,str.158- 163/. Nepohrdej šamany. Co vůbec víme o těch věcech? Nech se vést Helge Ingstadem do kanadských dálav,mezi lovce kožišin, či po stopách posledních nepodrobených Apačů, Nech se vést Alexandrou David-Neelovou,poutnicí po Tibetu , A V .Pričem k Indiánům Jižní Ameriky, Jackem Londonem mezi zlz- tokopy a námořníky,- nech se vést Hermannem Hesse a prožij velkou duchovní školu Siddhárthovu. Nech se vést - .A chlapec snil, snil bez ustání...Kolik dálek voní v trampských písních. Nezapomeříme na našeho Dr Aloise Musila,tak trochu tajemného a jeho Araby. Na E.St.Vráze- Kde všude byli naši lidé, a kolika směry nás to táhne. Není to krásné? Je snad svět jen pro ty velké, kteří by si jej nejraději rozdělili mezi sebe? Net I my v něm máme své domovské právo - právo malého národa bez moře, právo chlapců, kteří sní, sní bez ustání. 0] jednom chlapci se jmenuje milé vyprávění prof.M.Seiferta ve Svitku březové kůry, str.11-15. O jednom chlapci Ti chci vyprávět: