Starcova milostná píseň.[1]
Na počátku minulého století žil v Omaze Indián, štíhlý, hezký muž, nadaný pěkným hlasem a dobrou pamětí, jejž velmi obdivovali mužové i ženy kmene. Ač byl ke každému velmi přívětivý, přece byl k lidem nesdílný; a nikdo neznal jeho životního cíle ani jeho myšlenek, Byl úspěšným mužem. Jeho stan byl dobře vším opatřen, neboť jeho lovecká pověst se vyrovnala pověsti znamenitého válečníka.
Léta míjela; v jeho černém vlasu počaly sem a tam prokmitati stříbrné nitky, vrásky na jeho hezké tváři se prohlubovaly a zdálo se, že svými myšlenkami dlí čím dále tím více v minulosti. Jednoho dne jej slyšeli, jak zpívá milostnou píseň vlastní skladby a lidé se počali dohadovati, co by asi tato píseň znamenala. Jeho jednání neosvětlovalo této záhady. Zůstal týmž dobrým manželem a otcem, týmž pilným živitelem rodiny a netoužil po společnosti jiných mužů. Ale přes to každého jitra odcházel na skálu, tyčící se nedaleko jeho stanu; a zatím co jitřenka tkvěla jako zářící drahokam nad východem, zpíval píseň s tímto nápěvem:
»S úsvitem tě vyhledám!«
Mladí muži se naučili této melodii a zpívali ji, když se ucházeli o děvčata; a stařec se ..text pokračuje
