Oliver Otis Howard

Z thewoodcraft.org
Verze z 2. 6. 2022, 16:54, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Oliver Otis Howard (⁕ 8. listopadu 1830, Leeds, Maine, US – † 26. října 1909, Burlington, Vermont, US) , byl důstojníkem armády Spojených států. Během občanské války v letech … bojoval na straně Unie. V červnu 1862 velel brigádě Potomacké armády v boji proti konfederační armádě u Fair Oaks, kde přišel o pravou paži. Za hrdinství obdržel Medaili cti. Rok na to utrpěl dvě porážky (v květnu u Chancellorsville a v červnu u Gettysburgu), ale pak se karta obrátila a měl také podíl na úspěchu Shermanova tažení o vánocích 1864.

Roku 1872 byl vyslán do Arizony, aby vyjednal mírovou smlouvu s Cochisem. Což se mu podařilo 12. října 1872. O dva roky byl pověřen tím, aby odsunul kmen Nez Perce a jeho náčelníka Josefa do rezervace, což vyústilo ve válku – podle vyjednavače co zastupoval kmen Nez Perce (Toohoolhoolzote) zcela zbytečnou, neboť ji měl vyvolat, tím že na ně moc tlačil.

O této kampani napsal Thomas A. Sutherland, který pod ním sloužil, roku 1877 knihu “Howard's campaign against the Nez Perce Indians” (Portland, Oregon: A. G. Walling. 1878)

Oliver Otis Howard poté zastával, až do svého odchodu z armády, různé velitelské posty. Do výslužby šel roku 1894 v hodnosti generálmajora.

Faktem je, že v něm asi tažení proti indiánům vyvolalo trauma, protože je obdivoval a cítil že právo je na jejich straně, ale jako voják musel splnit rozkazy. A časem ho to tlačilo ho víc a víc, tak se z toho zkusil vypsat.

Jako první vydal, ještě coby aktivní voják knihu o náčelníkovi Josefovi „Nez Perce Joseph: an account of his ancestors, his lands, his confederates, his enemies, his murders, his war, his pursuit and capture” (Boston: Lee and Shepard. 1881.)

A krátce před smrtí publikoval další dvě knihy na tohle téma. Jako první vyšla “My life and experiences among our hostile Indians” (Hartford, Conn.: A. D. Worthington & Company. 1907) a rok na to druhá “Famous Indian chiefs I have known” (New York: The Century Co. 1908) z níž citoval později Seton v The Book of Woodcraft (1912).

Zemřel v říjnu 1909 ve věku 78 let.

Odkazy