Frederick Rusell Burton
Frederick Russell Burton (⁕ 23. února 1861, Sommerville, Mich.,USA – † 30. září 1909, Washington D.C., USA) , byl americký spisovatel, žurnalista a skladatel. O tom, že byl mužem mnoha zájmů svědčí dílo, které po sobě zanechal.
Otec, reverend William Smith Burton Jr. (29. Září 1832 Norwich, Windsor, Vermont, United States – 27. Červenec 1911 Morris, New Jersey, United States of America), matka Sarah Evelyn, rozená Mason (1831 Adams, Berkshire, Massachusetts, United States – 7. Listopad 1917). Rodiče se vzali v New Yorku kolem roku 1852.
Měl mladšího bratra Chester Owen Burton (21. Duben 1865 New York City, New York County, New York, United States – 26. Únor 1949 Salem, Marion, Oregon)
Frederick začal svá studia na West Newton English and Classical School, a pak pokračoval na Harvardu, který ukončil roku 1882 s vyznamenáním. Zde také zároveň získal i nejvyšší ocenění v oboru hudby. Přibližně ve stejné době vydal i řadu písní: Sea-Weed, The Engineer, My Cigarette, Kitty Bahn. Jeho přítelem ze studií byl americký skladatel John Knowles Paine.
Po studiích vyučoval hudbu a to až do ledna 1883 kdy dostal nabídku aby se stal reportérem deníku Boston Globe. Vypracoval se na místo redaktora večerního vydání, ale v červnu 1884 odešel do Troje ve státě New York, kde začal psát úvodníky pro Daily Telegram, i zde se krátce po příjezdu stal redaktorem.
Byl dvakrát ženat. Svou první ženu, Winifred North Baxter (1865 Hyannis, Barnstable, Mass., USA – 6.11.1892 Hyanis), si vzal 14.2.1885 v Maldenu měl tři děti Elfridu (1.1.1887 New York City – 29.6.1970 Suffern, Rockland, USA) provdaná Chapman, Williama Sylvestera Burtona (15.6.1888 New York – mezi 1900 a 1910) a Charlese Winifreda Burtona (27.10.1892 – 12.6.1967 Boston, Mass.).
V září, krátce po svatbě odešel do Fall River ve státě Massachussets, aby pracovoval jako redaktor pro Fall River Daily Herald, ale zdržel se tam pouhý měsíc, protože dostal redaktorské místo v deníku Boston Post. A odtamtus ho přetáhl do redakce New York Sun Charles Anderson Dana.
5. dubna 1891 je zastihlo sčítání lidu v Anglii na 52 Stratford Road v Kesingston Townu, u Londýna, kde byl vyslán jako zahraniční zpravodaj. Tehdy už měl za sebou čerstvě vydanou prvotinu „The victim of his clothes”, román napsaný ve spolupráci s Ch. W. Hookem, což byl nejspíš jeho kolega z branže.
Vrátili se, proyože jeho žena opět otěhotněla. Ale její třetí porod se jí stal osudným. Zemřela týden po narození druhého syna.
31 letý vdovec, s nemluvnětem a dvěma dětmi ve věku 5 a 4 let, nepochybně zažil perné chvilky. A trn paty mu zřejmě z paty vytáhla o 6 let mladší Susan May Carr (16.6.1867 Amesbury, Essex, Mass., US – 24.11.1929 Manhattan, N.Y., USA), se kterou o tři roky později, 14. Září 1895, podruhé oženil.[1]
Opět získal elán do života a vrátil se k hudbě.
Roku 1896 zorganizoval Yonkers Choral Society, pro kterou napsal kantátu Hiawatha. Výsledek jeho nastudování byl tak úspěšný, že se svolením kanadské vlády doprovodila skupina indiánských hráčů Burtona do Anglie, kde byla hra uvedena v londýnském Earl's Court (1898).
Povzbuzen úspěchem v této činnosti pokračoval. Roku 1900 vydal druhou kantátu The Legend of Sleepy Hollow (Legenda o Ospalé díře); roku 1901 napsal ódu pro inauguraci prezidenta McKinleyho a roku 1904 ódu věnovanou Carnegieho knihovně. Jeho nejvýznamnější dílo však přišlo až ve spojitosti se zájmem o hudbu domorodců.
Frederick Russell Burton byl Setonův vrstevník. Nevíme, kdy, kde a za jakých okolností se potkali, ale je možné, že to bylo prostřednictvím Alice C. Fletcher.
Podle toho co sám napsal jeho zájem o indiány a jejich hudbu probudila Alice C. Fletcher. Písně Omahů, které tvořili základ její studie z roku 1893, jej neoslovily.
Jeho příjmy byly natolik slušné, že si mohli dovolit i služku.
Zajímavá příležitost, jak konstruktivně využít své hudební znalosti v oblasti indiánské hudby, se mu naskytla v létě 1902, kdy byl požádán, aby dohlížel na hudební produkci indiánské hry Hiawatha, která se již nějakou dobu každoročně hrála v Desbarats v Ontariu na břehu Huronského jezera.
Nešlo o nové nastudování jeho stejnojmenné kantáty. Součástí hry byly původní písně domorodců a právě tato práce ho přivedla k písním Odžibvejů, které ho uchvátily natolik, že se sám začal o indiány intenzivně zajímat.
Roku 1904 se jim narodila další dcera Katherine (20.1.1904 Yonkers, Westchester, N.Y. – 23.12.1995), později provdaná jako Brimer. A zatím co se žena starala o děti, vyrážel za indiány do oblasti Velkých jezer, kde s nimi strávil dlouhá léta v důvěrném kontaktu.
Zde také nasbíral materiál i pro své další dva romány. Žel tyto romány, vydané krátce po sobě a fundovaná teoretická práce na téma hudby Odžibvejů, byly jeho dílem posledním.
V září 1909, na vrcholu slibně rozjeté kariéry, bezprostředně po dokončení knihy „American primitive music” ve věku 48 let, Frederick Russel Burton zemřel.[2]
Kdoví, zda-li Seton nepoužil písně z jeho knihy proto, aby k jeho práci přitáhnul větší pozornost, aby zisk zajistil jeho vdovu a čtyři děti. Fakt je totiž ten, že mimo woodcrafterskou literaturu se o téhle oblasti Burtonova zájmu nikde moc nedozvíme.
Během sčítání 1910 žila čerstvá vdova s dcerami v podnájmu na 3rd. Ave. Nejstarší Elfrída se živila jako malířka a 17 letý Charles W. Burton, který pracoval jako bankovní úředník, byl tehdy na návštěvě u příbuzných zesnulé matky v Bostonu, kde žila jeho ovdovělá teta se strýcem, archeologem Sylvestrem Baxterem (2.1850 Yarmouth, Barnstable, Massachusetts, United States – 28.1.1927 Mexico) a jeho ženou Lucií.
O dalších 10 let později (1920) zastihlo sčítání jeho vdovu ve Weymouth Town, Norfolk, Massachusetts, USA, v jedné domácnosti s nejmladší Katherine, které bylo 15 let a nevlastním synem Charlesem W. Burtonem, který ze živil jako elektrikář. Zajímavé je, že tehdy uvedla, že je stále vdaná.
Dílo
- jeho prvotinou, napsanou ve spolupráci s Ch. W. Hookem byl román “The victim of his clothes”. New York: J. S. Ogilvie. 1890
- román “The mission of Poubalov”. New York: Street & Smith. 1897.
- kantáta na text H. W. Longfellowa “Hiawatha”. Boston: Ditson. 1898.
- román “Shifting sands”. Chicago, New York: Rand, McNally & company. 1898.
- kantáta “The legend of Sleepy Hollow”. Yonkers N.Y.: vlastním nákladem. 1900.
- zhudebněná báseň Olivera W. Holmese “Freedom, our Queen”. New York, Luckhardt & Belder. 1901.
- historický exkurz z dob anglického krále Eduarda III. “Her wedding interlude”. New York, London: Street & Smith. 1902.
- román “The song and the singer”. New York, London: Street & Smith. 1902.
- román “Strongheart”. Chicago, New York: M. A. Donohue & Company. 1908.
- román, který ilustrovala jeho starší dcera Elfrida “Redcloud of the lakes”. New York: G. W. Dillingham Company. March 1909.
- “American primitive music”. New York: Moffat, Yard and Company. September 1909
Odkazy
https://prabook.com/web/frederick.burton/3770526
- ↑ Při sčítání roku 1910 uvedla Susan, že jsou manželé 16 let a všechny tři děti, uvedla jako své vlastní.
- ↑ K úmrtí mělo dojít u jezera Lake Hopatcong, New Jersey, kde byl na letním bytě. Neznáme ale bližší okolnost. Vzhledem k tomu, že sčítání roku 1910 nepodchytilo ani jeho staršího syna, Williama Sylvestera Burtona, se lze domnívat, že zemřeli oba při nějaké nehodě. (Poznamenal Keny)
