HLEDAČ SETON
Když jsme četli stručnou zprávu, že 23. října zemřel v Santa Fé v Novém Mexiku ve věku 86 let Ernest Thompson Seton, pocítili jsme velký smutek: odešel člověk ryzího zrna, který nám byl vzácným učitelem v době našich začátků a nejlepším rádcem a přítelem v době těžkých krisí. Již nikdy nestiskneme jeho ruku, nikdy již nepohledíme do jeho výrazné, oduševnělé tváře. Přejímáme však jeho myšlenkový a duchovní odkaz a je naší povinností nésti jej dál.
Setonovy názory již v mládí vlivem rodinné a náboženské výchovy musily vyvrcholit v krisi. Nebylo ani jinak možné. Narodili jsme se hříšnými? Je každý lidský popud přímým vnuknutím ďábla? — byly otázky, na něž dlouho hledal odpovědi. Rozřešení přišlo. Pomalu, velmi pomalu.
„Rozumování je pouze osobní názor, jistě zkřivený a odstíněný výchovou v mládí. Pudy jsou nashromážděnou, zděděnou moudrosti našich praotců, tvůrčí moudrostí, jež vedla lidské plémě. A vždy častěji jsem se setkával s lidmi, jejichž pudy byly dobré a rozumování bylo špatné, až se mi zdálo, že téměř celé lidstvo je na tom tak jako já.“
