Stránka:hlasatel-46-5.djvu/18

Z thewoodcraft.org
Verze z 4. 12. 2022, 13:32, kterou vytvořil Skarman (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla zkontrolována

Na dané znamenie začnú obidvaja hráči hladať položený mokasín. — Kto ho skôr najde, môže s ním nič netušiaceho druhého tak dlho „mastiť“, kým tento nenajde a neprelezie „spásonosnou bránou“, t.j. kým neprelezie pod stôl, alebo rozhodca nepreruší hru, aby další dvaja skusili ako chutná „mokasinový nárez“.

Keď sa hrá hra na lúke, ohraničí sa určitá štvorcová plocha. „Spásonosná brána“ sa naznačí dvoma drevami, kameňami a pod.


„Hu - tu - tu - tu .....“je válečný pokřik ve hře téhož jména. Utvoří se dvě družstva stejné celkové tělesné síly. Každá z nich stojí na svém ohraničeném území (asi jako u wolley—ballu, ale bez sítě.) Střídavě z každého družstva podniká vždy jeden bojovník výpad do nepřátelského území. Jakmile na ně vkročí, musí stále jedním dechem volati „Hu—tu-tu-tu......“. Dojde-li mu dech na nepřátelském území, stává se zajatcem nepřítele. Jinak se může vrátit na své území. Při svém výpadu se snaží útočník dotknouti některého ze svých protivníků, který se tak stává jeho zajatcem. Zajatci vypadají ze hry. Jestliže však je útočník na nepřátelském území obránci polapen, a nepodaří-li se mu bojem ani dotknutím se svého území uniknouti ze zajetí, vypadává ze hry. Hraje se do úplného vybití nepřátel.