Stránka:vatra-23-3.djvu/5

Z thewoodcraft.org
Verze z 8. 3. 2023, 00:32, kterou vytvořil Keny (diskuse | příspěvky) (Posun nadpisu o řádek níž, aby se generoval nadpis i na singlepage stránce)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Tato stránka byla ověřena

LESNÍ VĚDA NA JAŘE.

Zahrádka před okny.

Kolem kluboven vašich budou zahrádky, že ano? Plné květů usměvavých, krásných jako jste vy, kteří kolem nich chodíte. Nemyslíte, nebylo by to pěkné soutěžení: která družina, neb který hoch nebo děvče bude mít na svém záhonku nejbujnější květinky a nejpestřejší a co nejdříve a nejdéle v květu? Abyste v těchto krásných závodech — vypěstovati nejhezčí květinky — nemuseli příliš dlouho čekati, podávám vám tuto soupis některých obyčejných jednoletých květin s poznámkou, jak brzo vykvetou a čím zvlášť zaslouží vaší pozornosti.

Ageratum mexicanum — (30—40 dní).
Calendula princ Oranžský — (50—60 dní), hodně kvete.
Calliopsis coronata — (60 dní), snadno se pěstuje.
Centaurea Emperor William — (40—50 dní), jedna z nejhezčích.
Chrysanthemum carinatum — (50—60 dní), veliká kopretina.
Clarkia elegans rosea — (40—50 dní), krásná a zajímavá.
Collinsia bicolor, (45—60 dní), nízká, hodně kvete.
Convolvulus minor, (50—60 dní), modrý svlačec, něžný.
Dianthus chinensis, (50—60 dní), plný karafiát.
Eschscholtzia californica, (60—70), parádní,
Gaillardia Lorenziana, (60—70), parádní.
Iberis, (50—60), snadno pěstovat.
Impatiens (60—70), krásné barvy, zajímavé plody.
Mathiola (50—60), vonná, lidová.
Nigella, (60—70 dní), milá.
Petunia grandiflora (35—40), trochu těžko klíčí.
Phlox Drumondii, (50—60), bohatá barvami, snadno pěstovat.
Tropaeolum, (45—60), nejlepší květina pro pěstění dětmi.
Tagetes, (55—70), dlouho kvete,
Zinnia, (50—60), zářivé barvy.

Plevel.

Pro junáka není „plevele“ v běžném slova smyslu, to jest, není proň rostlinky opovrženíhodné nebo vůbec nehodné povšimnutí. Vždyť lidé říkají plevel vlčímu máku, chrpám, koukolu — těm z nejkrásnějších našich letních květů. Pro junáka jest každá rostlinka zajímavá a jest mu stejně milá. Ba, jaký to div přírody — plevel! Vytrhají jej, hubí všemi prostředky a on tu přece vždy zas roste, usmívá se a volá pokorně: nechte mne žít! Kus divokého, nespoutaného života, jenž nezná jiného zákona než lásku k hroudě země a touhu po slunci! A také výraz plodnosti Země, jejího nevyčerpatelného bohatství, daru Života, jímž neskrblí a jenž neřídí se sobeckými požadavky člověka. Hle, junáci, velmi pěkný pokus vám chci těmito řádky doporučit: vezměte hrst země odtud a hrst země odtud, s toho pole a onoho, s té meze neb oné. Zdá se vám, že nesete domů holou prsť. Avšak zalévejte ji na miskách — bude vás zajímati, co všechno z ní nevyklíčí a nevyroste. A jak různá plevel je z onoho a zas z jiného místa. Studujte „plevel”.