1940 Válečný zlom

Liga českých woodcrafterů (LČW)

Picture from p. 124 1. Úřední dokument Policejního ředitelství o ukončení činnosti LČW, 1944. ~z~ OA
Picture from p. 124 2. Zpravodaj LČW, 1941. ~z~ AW
Picture from p. 124 3. Vodácký trail Kmene pražských woodcrafterů. ~z~ JP
Picture from p. 124 4. Woodcrafteři na Sladovařském potoce, 1943. ~z~ AW
Picture from p. 124 5. Sněm LČW v Červeném Kostelci, 1943. Zleva: Ink, Vlk, Wajikani, Wo, Bobr, Bouček, Sova, Smrk. ~z~ SI

LČW vzniká v březnu 1940 jako sportovní spolek, především díky pomoci úředníka ministerstva vnitra – junáka Karla Skály - Čila. Náčelníkem byl zvolen Felix Dvořák - Wajikani, ohnivcem a místonáčelníkem Ctirad Švehla - Bobr. Spolek oficiálně netvoří kmeny, ale jednotlivci (dnes bychom řekli Stráže), neoficiálně existovalo zhruba deset kmenů. Každoročně byly pořádány letní tábory a i jinak se členové snažili žít aktivní woodcrafterskou činností. Počátkem roku 1944 byl spolek úřady rozpuštěn, ale činnost v ilegalitě pokračovala i nadále. LČW vydávala také zpravodaj Oběžník (Hlasatel) rozmnožovaný cyklostylem (mimeograf). Podobně jako bratři junáci či sokolové, také woodcrafteři byli posláni na nucené práce pro Říši, pracovali v odboji i se zbraní v ruce ve vojsku či mezi partyzány. Mnoho bratří a sester zahynulo v koncentračních táborech.

~a~ AA

Stvořidla

Picture from p. 125 1. Tábor na Stvořidlech, 1943. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 125 2. Pastel Stvořidla, 1942. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 125 3. Ranní hygiena a rozcvička na Stvořidlech, 1944. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 125 4. Pohled na peřeje Stvořidel, 1943. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 125 5. Skalní věž nad Stvořidly, 1943. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 125 6. Peřejnatý úsek Sázavy, který si woodcrafteři v době válečné zamilovali…, 1944. ~a~ FIC, ~z~ SI

Mezi Ledčí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou se klikatí železnice podél Sázavy. Je to úsek romantický, s kouzelnými zákoutími, peřejemi, tišinami, obrovskými balvany, stezičkami podél vody i hlouběji zabíhajícími do lesa. V tomto úseku se nacházejí Stvořidla, která se stala v létě 1943 novým místem táboření českých woodcrafterů. Na Stvořidlech se našim ctitelům lesní moudrosti zalíbilo natolik, že se zde konaly tábory po dalších dvacet let.

~a~ AA

Kmen pražských woodcrafterů (KPW)

Picture from p. 126 1. Chata Stárků na Živohošti, 1941. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 126 2. KPW na Živohošti, zleva: Jason, Slunce, Mýval, Sova, Ink a Zdeňka, 1941. ~z~ SI
Picture from p. 126 3. Týpí na Sladovařském potoce, 1942. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 126 4. Vlk krmí Honzíka jahůdkami, 1943. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 126 5. Rodinný tábor na Stvořidlech, zleva: Jalka, Honzík, Duška, Vlk, Ink, Ekedan, Zdeňka, 1943. ~z~ SI
Picture from p. 126 6. Vandr KPW, Sv. Ján pod Skalou, před objektivem Mýval, 1944. ~a~ FIC, ~z~ SI
Picture from p. 126 7. Inkova chata na Střele, 1943. ~z~ SI
Picture from p. 126 8. Výlet na Karlštejn, 1943. ~z~ SI
Picture from p. 127 9. Kožené desky s malbou Jiřího Nováka - Hukwima. ~z~ AW
Picture from p. 127 10. KPW pod širákem, 1943. ~z~ AW
Picture from p. 127 11. KPW na Sázavě, 1942. Vepředu s čepicí Mahykan. ~z~ JP
Picture from p. 127 12. Tři černotisky Wakina z vandru KPW, Žloukovice 1943. ~a~ LC, ~z~ AW
Picture from p. 127 13. KPW vyráží na Stvořidla, Smrk uzavírá řadu, 1943. ~z~ AW
Picture from p. 127 14. KPW v Křivoklátských lesích, 1944. ~z~ SI

KPW vznikl sloučením pražských kmenů Wahpeton a Dakota koncem roku 1941. Náčelníkem byl zvolen Ctirad Švehla - Bobr, ohnivcem Jaromír Wolf - Vlk. Členové kmene tvořili největší část LČW za války. Tábořili na Živohošti, na Stvořidlech a na osadě Královská. V roce 1945 byli iniciátory obnovení LČSW, během Pražského jara 1968 se přejmenovali na Wahpeton – tento název přijal kmen nejstarších woodcrafterů také po obnovení LLM roku 1990.

~a~ AA

Ostatní kmeny LČW

Picture from p. 128 1. Obálka kroniky kmene Šelem 1943-1945. ~z~ JK
Picture from p. 128 2. Obálka časopisu Liška č. 1/1943. ~z~ AW
Picture from p. 128 3.–4. Kmen Delawarů na Vlčtejně, 1944. ~z~ JS
Picture from p. 128 5. Liščí kmen u Sv. Jana pod Skalou, 1944. ~z~ SI
Picture from p. 128 6. Kmen Šelem na vodním trailu, 1944. ~z~ AW
Picture from p. 128 7. Kmen Wahpekute, nahoře Tarka, 1943. ~z~ JP

Páteří spolku bezesporu byl Kmen pražských woodcrafterů, ale přesto nelze pominout i činnost kmenů ostatních. V Praze existovaly především kmeny mladších chlapců – Kmen Šelem, Kmen Wahpekute a Liščí kmen. Ve Chválenicích u Plzně působil velmi agilní kmen Delawarů. Všechny tyto kmeny měly přímou vazbu na Kmen pražských woodcrafterů a v létě s nimi tábořily na Stvořidlech. Kromě toho v Táboře působila družina Bojovných Orlů pod vedením Ladislava Vodáka. Kmen mladších dívek Rhytmika vedla Tonča Bukovanská z Družstva Walden.

~a~ AA

Bratrstvo Bílého bobra (BBB)

Picture from p. 129 1. Obálka časopisu Zálesák č. 1/1944. ~z~ RP
Picture from p. 129 2.–4. Z činnosti kmene BBB, 1944. ~z~ RP
Picture from p. 129 5. Jiří Pacl, 1943. ~z~ RP

Je určitou ironií, že o nejvýraznější woodcrafterskou činnost na Slovensku za války se zasloužila parta českých gymnazistů v Bratislavě, která o předválečné organizaci LČSW zpočátku ani nevěděla. Jiří Pacl - Bílý Orel a Dimitrij Nikolajev - Rychlý šíp založili 4. října 1942 Bratrstvo Bílého Bobra jako junáckou družinu, inspirováni knihou Hoši od Bobří řeky Jaroslava Foglara - Jestřába. V kronice se můžeme dočíst:

Rozhodli jsme se, že v našem klubu budeme žít vespolek bratrským junáckým životem a budeme se vzdělávat v lesní moudrosti. Chceme napnout všechny své síly ku spění k vyšším ideálům charakteru a mužnosti. Chceme se stát takovými hochy, jakým byl Roy.

Dále se v kronice píše, že spolek používá pozdrav „S námi Manitou!“ a totemem je soška indiána Velkého Išimaka (opět inspirace knihou Jaroslava Foglara, tentokráte Chatou v Jezerní kotlině).

Během krátké doby se Bratrstvo rozšířilo o Jožku Pauhofa a Milana Pakána - Rysa. V dubnu 1943 měli chlapci slavnostní oheň, kde se stali indiánským kmenem. Bojovníci kmene pořádali tradičně Slavnost Červeného nebe, o které se také dočetli v Jestřábově knize. Posledními třemi přijatými bojovníky kmene se stali Slávek Ostrčil - Šedý Vlk, Zdeněk Lejdar - Mauglí a Jindra Merganc - Rychlonohý Lišák.

~a~ AA

Hrdinové a oběti války

Picture from p. 130 Akvarel Planoucí oheň, 1981. ~z~ AW

Po úspěšném atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha (27.5.1942) postihly české obyvatele kruté represálie ze strany nacistů, které přinesly minimálně dva tisíce obětí. Tato kapitola se věnuje hrdinství woodcrafterů a obětem, které byly položeny za svobodu naší vlasti. Mnoho bylo napsáno o stovkách hrdinných skautů, zatímco o příznivcích lesní moudrosti se stále traduje, že jim pacifistické smýšlení svazovalo ruce.

Předkládáme několik fotografií a příběhů našich bratří a sester, kteří se konce války nedočkali. Jde nutně pouze o dílčí výběr, který je omezen množstvím našich informací. Přestože máme poměrně rozsáhlý archiv fotografií z woodcrafterských táborů, bohužel mnohdy nedokážeme k tvářím přiřadit občanská jména. V tomto případě jsme vložili fotografie příslušných náhrobků či památníků padlých. Za jakékoliv doplnění předem děkujeme!

~a~ AA

Hans Robitschek

Povoláním lékař. Vystudoval německou univerzitu Karlovu v Praze (1924–1930), náčelník kmene Prager Pfadfinder. V letech 1923–1926 člen LLM. Za války v koncentračních táborech: Transport Am, č. 400 (24. 4. 1942, Praha -> Terezín), transport Eb, č. 2198 (18. 5. 1944, Terezín -> Osvětim). Zavražděn nacisty v Osvětimi.

Hildegarda Voglová

Rentgenoložka, vystudovala lékařství na Německé Karlově univerzitě roku 1928. Členka woodcrafterského kmene Prager Neupfadfinder. Dne 31. 10. 1941 byla Hilda, její manžel Emil - Wučiček a další příbuzní deportována do lodžského ghetta. Poté byli posláni do Osvětimi a odděleni. Hilda byla později poslána do koncentračního tábora Stutthof. Odtamtud byla převedena dne 29. 11. 1944 do Bernsdorfu a odtud byla poslána do Zwodau (koncentrační tábor Flossenbürg), kde zemřela 6. 3. 1945.

Jaroslav Robovský

Náčelníkem rodu Vlků kmene Inků z Hradce Králové, původně měl přezdívku Bílý Tesák, později lesní jméno Grizzly. Společně s Milošem Seifertem navštívil v roce 1923 letní tábor Kibbo Kiftu. Byl zaměstnancem Československých drah.

Za činnost v odboji byl uvězněn a v Drážďanech popraven fašistickými okupanty. Na Masarykově nádraží v Praze je jeho jméno na pamětní plaketě obětí války z řad železničářů.

Jaroslav Šimsa

Náčelník LLM 1926–28. Po začátku nacistické okupace se aktivně podílel na II. odboji, například spoluzakládal petiční výbor Věrni zůstaneme. Od 27. 2. 1940 Němci vězněn v Praze na Karlově náměstí, pak v koncentračním táboře v Terezíně a přes dva roky v Mnichově. V roce 1943 jej eskortovali přes Ulm, do koncentračního tábora v Terezíně, pak byl krátce vězněn v Praze na Pankráci a nakonec byl převezen do koncentračního tábora v Dachau. Tady se na začátku roku 1945 nakazil skvrnitým tyfem a ten se také stal příčinou jeho úmrtí 8. 2. 1945.

Miroslav Borkovec

Člen kmene Ohně v Brně Husovicích. Pracoval jako automechanik, později prodělal letecký výcvik a počátkem války se přidal k čs. letectvu ve Francii. V roce 1940 vstoupil do britských jednotek RAF. V hodnosti Sergeant přidělen k B letce 313. čs. stíhací perutě. Zahynul 17. 5. 1942 ve vzdušném souboji nad Lamanšským průlivem, zhruba 15 km od Calais.

Robert Müller

Náčelník kmene Mohykán z Hradce Králové. Byl v Praze roku 1936 představen E. T. Setonovi a mohl mu stisknout ruku. To se již vnitřně připravoval nastoupit Velkou cestu do Palestiny, kde chtěl pracovat jako zemědělský dělník v kibucu a založit woodcrafterskou Ligu pro Židy a pro Araby. Jako syn židovských rodičů byl 21. 12. 1942 transportován do koncentračního tábora Terezín. Dne 1. 2. 1943 byl převezen do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře.

Antonín Žlábek

Finanční koncipista berní správy, skaut a woodcrafter. V LLM byl registrován jako člen Sovího kmene Praha, později jako stráž z obce Mšec u Slaného. Po okupaci byl nucen se přestěhovat do Domažlic, kde vedl skautský oddíl.

Již 14. 3. 1940 byl Žlábek zatčen gestapem za odbojovou činnost na Chodsku. Nejprve byl internován v koncentračním táboře Terezín, později byl převezen do Berlína, kde byl 21. 4. 1943 popraven.

Felix Kohn

Kronikář kmene Wahpeton Praha, zúčastnil se několika táborů na Waldenu a v Petrovicích. Jako příslušník židovského národa ze smíšeného manželství byl 12. 5. 1942 transportován do koncentračního tábora v Terezíně, a o pět dní později dál do Lublinu, kde byl v pouhých 21 letech zavražděn.

Jiří Wolf

Náčelník kmene Svobodného bratrství, přezdívka Vlk. Majitel vegetariánské jídelny v Poděbradech, člen Sokola, náboženské společnosti českých unitářů a woodcrafter, velmi aktivní pracovník v ilegálním odbojovém hnutí. V listopadu 1942 v Kutné Hoře spáchal sebevraždu, aby jej nemohlo zatknout a vyslýchat gestapo.

Bohumil Linhart

Člen woodcrafterského kmene Šelem z Prahy. Míla měl přezdívku Vydra a k lesní moudrosti jej přivedla starší sestra Vlasta - Zářka a švagr Vladimír Šilhan - Katug. Během Pražského povstání se připojil k ostatním woodcrafterům a budoval barikády. Když statečný Vydra padl po výstřelu německého vojáka 8. 5. 1945 v Celetné ulici před domem č. p. 556, bylo mu necelých šestnáct let…

Karel Lustig

Člen příbramského kmene Želvy, student reálného gymnázia. Za války deportován do koncentračního tábora Terezín (4. 9. 1942) a odsud do nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Malý Trostinec (Bělorusko), kde byl zavražděn.

Arnošt Drillich

Od roku 1933 člen woodcrafterské družiny v Milíčově domě. Od roku 1935 jezdil na tábory Samechovských táborníků. Pro semitský původ Arnošt skončil v transportu do židovského ghetta v polské Lodži dne 21. 10. 1941. Zdejší nelidské podmínky nepřežil.

Matúš Hronec

Člen náčelnictva kmene Priatelia prírody ve Zvolenu zvaný Maťo.

Matúš Hronec byl zavražděný 19. 2. 1945 fašisty Einsatzkommanda 14 v lese Pod Stráňou nedaleko Zvolena.

Jiří Drillich

Mladší bratr Arnošta byl také člen woodcrafterské družiny Milíčova domu v Praze, kam pravidelně docházel. S bratrem a maminkou jezdil na tábory, které vedl Zdeněk Teichman. Jiří byl deportován 10. 6. 1942 do pracovního tábora Ujazdów nedaleko ukrajinských hranic. Ani on se nedožil konce války…

Felix Dvořák - Wajikani, Antonie Bukovanská - Šipka

Picture from p. 132 F. Dvořák, 1943. ~z~ AW
Picture from p. 132 Wajikani a Wapiton, Walden 1937. ~z~ AW
Picture from p. 133 A. Bukovanská, 1932. ~a~ AW
Picture from p. 133 Gymnastická cvičení děvčat pod vedením Šipky. ~z~ AW
Picture from p. 134 Titulní kresba z kroniky Kmene Šelem, 1945. ~z~ AW

Ing. Felix Dvořák - Wajikani

(* 28. března 1909, Czentocice, Polsko – † 14. května 1979, Praha)

Původně náčelník Veverek z Bratislavy (od 1926 členem Ligy pro výchovu přírodou), později v Brně.

Nejbližší přítel Viliama Valoviče - Manokiho (spolužáci z gymnázia). Dlouholetý člen náčelnictva LČSW. Náčelník LČW v letech 1940–44. Jako náčelník Rady orlích per dokázal uskutečnit dokončení nového upraveného vydání Svitku orlích per v roce 1948. V letech 1972–79 aktivně podporoval Miloslava Vavrdu v tvorbě archivu a sestavování Kroniky hnutí. Část raritních materiálů (korespondence, fotografie, dekrety) v současném archivu LLM je právě od Wajikaniho.

~a~ AA

Antonie Bukovanská - Šipka

(* 3. dubna 1903 – † 22. března 1973, Praha)

Rozená Konopásková, působí v LLM od roku 1923 jako náčelnice družiny Vlčích máků z Prahy. Původně působí u Skautů Socialistů pod přezdívkou Sylva.

Velmi brzo se stává v lize vůdčí osobností a členkou náčelnictva i Rady důvěrníků. Spolu se svou sestrou Marií podporují levicové směřování Prokopa Koudely a Josefa Fišera, ale podobně jako Vavrda či Bukovanský se postaví proti převratu Isawanů. Do roku 1932 vede dívčí tábory na Samechově a je členkou náčelnictva, po vyloučení jejího manžela Karla Bukovanského vystupuje z LČW také. Přidává se k zakladatelům Družstva Walden (Vavrda, Retka, Teichmanovi) a i nadále vede letní tábory Dívek táborového ohně na Samechově a u chaty Walden u Nového Hrozenkova.

Za války vede v Praze dívčí kmen Rhytmika, jehož náplní je kromě táboření především pohyb v přírodě, gymnastika, tanec a divadlo.

Po válce se rozvádí, je agilní v ženském hnutí, publikuje v tisku. Na výzvu Míly Vavrdy vstupuje roku 1947 opět do LČSW, spolu s dalšími staršími členy (Pitter, Krch, Trnka ad).

~a~ AA