1968 Krátká chvíle svobody
Kluby lesní moudrosti ČTU (KLM)
Picture from p. 170 1. Registrace KLM pod ČTU, 1969. ~z~ AW
Picture from p. 170 2. Oběžník Tábornické unie, 1968. ~z~ JB
Picture from p. 170 3.–5. Obálky časopisů ČTU, které psaly i o woodcrafterech. ~z~ JB
Picture from p. 170 6. Inonoš na ustavujícím sněmu LLM, 1968. ~a~ LZ, ~z~ AW
Picture from p. 171 7. Obálka zpravodaje Hlasatel č. 1/1968. ~z~ AW
Picture from p. 171 8. Tábor Musketaquidu, 1969. ~z~ RK
Picture from p. 171 9. Článek o LLM v Mladém světě č. 26/1968. ~z~ JB
Picture from p. 171 10. Podpisy účastníků Sněmu pod Křemešníkem z kroniky Jack London clubu, 1968. ~z~ TM
Picture from p. 171 11. Příručka vydaná ČTU, 1969. ~z~ AW
Picture from p. 171 12. Odznak LLM s jehlou, 1968. ~z~ AW
Picture from p. 171 13. Hlavička úředního dopisního papíru LLM, 1969. ~z~ AW
Od jara 1968 se aktivují opět woodcrafteři, poslední náčelník LČSW Miloslav Vavrda rozesílá 23. března bývalým členům hromadný dopis. Na ustavující schůzi 27. dubna 1968 byl zvolen Přípravný výbor LLM (předseda Miloslav Vavrda, členové: Zdeněk Teichman, František Kupka, Ctirad Švehla, Milouš Stárek, Karel Doleček, Jan Kamenický, Bedřich Moldan, Viliam Valovič, Antonín Prokeš, František Chudáček, Ladislav Matějka, Jiří Novák, Ludmila Kozáková). Jsou vyrobeny nové odznaky, vytištěno Kmenové zřízení, Svitek březové kůry a Mistrovství. Vychází zpravodaj Hlasatel.
Dne 22.5.1968 bylo Ministerstvo vnitra požádáno o oficiální obnovení organizace LLM, jsou mu předloženy stanovy ke schválení. Ve dnech 8.–9. 6. se koná na Sluneční pasece pod Křemešníkem ustavující Sněm LLM. Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy v Československu v srpnu, zastavil nejen reformní proces Pražského jara, ale i šanci na úřední schválení LLM. Woodcrafteři vstupují do ČTU, Zálesáka, TISu a dalších organizací, které jim umožní dále pokračovat v činnosti pod názvem Kluby lesní moudrosti.
Zálesák a woodcraft na Brněnsku
Picture from p. 172 1. Obálka časopisu Zálesák s woodcrafterským motivem č. 1/1968. ~z~ JB
Picture from p. 172 2. Táborový deník, 1970. ~z~ HB
Picture from p. 172 3. Společný tábor KLM na Lužnici, 1970. ~z~ RK
Picture from p. 172 4. Tábor Zálesáka na Komáří louce, 1967. ~z~ HB
Anežka Svobodová - Inonoš založila v Brně Kmen Černého vlka a kmen Omaha. Brněnští woodcrafteři byli zaštítěni organizací Zálesák (útvar Svazarmu specializovaný na pobyt v přírodě), která vydává od konce roku 1967 kvalitní stejnojmenný časopis. Zde se můžeme pravidelně dočíst o Setonovi či lesní moudrosti.
Kmeny lesní moudrosti tábořily společně na Lužnici pod Suchdolem 13.7. – 6.8. 1970 pod vedením náčelníků Losa, Jasana, Inonoš, Mahykana. Pro členy brněnských kmenů Omaha a Černí vlci se jedná o první woodcrafterský tábor. Kmeny mají poměrně pestrou činnost a členství v Zálesáku jim zajistilo také klubovnu. Někdy kolem roku 1973 se woodcrafteři z Brna přihlašují do Vysokohorských sportů (VHS Brno) a začali se intenzívněji věnovat horolezectví a trampingu. Původní parta se tak přeskupila a kmeny zanikají.
Kromě Inonoš a jejího manžela Vlka můžeme v kronikách najít jména: Jan Buřival - Segwun, Aleš Kubíček - Unkas, Petr Černý - Vanata, Stanislav Pivoňka - Muwin, Eva Sklenářová - Odamin, Naďa Molíková, Elena Novotná, Jana Dimitriadisová, Luboš Sotolář - Čod, Josef Šustr - Jožan, Aťka Chmelařová.
Středisko Tecumtha Praha
Picture from p. 173 1. Kresba vlajky střediska Tecumtha, 1968. ~z~ AW
Picture from p. 173 2. Obálka roverské příručky, 1969. ~z~ AW
Picture from p. 173 3. Besídka roverů z Dakoty a Netnokwy, 1969. ~z~ ID
Picture from p. 173 4. Obálka střediskového časopisu, 1/1966. ~z~ AW
Picture from p. 173 5. Zimní vandr na Brdech – loučení s Emilem Kučerou, 1969. ~z~ ID
Setonovým ideálům nakloněné junácké oddíly v Praze založily v roce 1968 středisko Tecumtha pod vedením Ivana Makáska - Hiawathy. Tvořily jej: 3. oddíl Neskenon, 77. roverský kmen Šavanů, 85. O.S. Dakota, 7. oddíl Dívky táborového ohně, Roverský kmen Netnokwa a 10. oddíl Venedů. Celkem stovka lidí. V jejich Zakládací listině se píše:
„Zakládáme středisko Tecumtha, které vzešlo z dobrých základů indiánské tradice starého roverského kmene Dakota. Jsme názoru, že skauting a woodcraft by neměl být rozdělován. Nebo alespoň rovering a woodcraft, který v našich kmenech splývá v jednu cestu. Domníváme se, že právě pro rovery je nejlepším programem Setonova stupnice orlích per, včetně zálesáckých šlechtických titulů. Ani celková Setonova idea není závadná při formování jejich světového názoru. Kult ohně je svým mysticismem a romantismem naším základním pilířem, neboť pomáhá utvářet duchovní život člověka a rozvíjet jeho citovou složku. S vnímavou duší stojí i zdravý rozum. A ten ať zpevňuje charakter junáckým desaterem.“
Ivan Makásek - Hiawatha, Milouš Stárek - Mahykan
Picture from p. 174 I. Makásek, 1963. ~z~ ID
Picture from p. 174 Hiawatha na Brdech. ~z~ ID
Picture from p. 175 M. Stárek, 1990. ~z~ AW
Picture from p. 175 Mahykan pasován Bobrem. ~z~ AW
Picture from p. 175 Milouš Stárek - Pirát, 1936. ~z~ AW
Picture from p. 176 Pastel z woodcrafterského deníku Logana, 1974. ~z~ MKL
- Ivan Makásek - Hiawatha
- (* 3. května 1944)
Český přírodovědec, ochránce přírody, novinář, spisovatel, woodcrafter a skaut.
V letech 1957–1958 chodil do oddílu Foglarových Hochů od Bobří řeky. Známý pod přezdívkou Malý Medvěd a lesním jménem Hiawatha. Založil a vedl roverský kmen Dakota a skautsko-woodcrafterský kmen Neskenon. Byl též zakladatelem a prvním vůdcem střediska Thecumtha Praha. Založil a po dvě desetiletí vedl časopisy Nika a Wampum Neskenonu.
V jeho období „objevil“ Neskenon hru lakros (1967) a v průběhu dalších let o ní obohatil český undergroundový skauting. Na jaře 1968 se pak zapojil do obnovy skautské organizace. Po táboře Na Vydřím potoce na Šumavě se oženil, ale oddíl vedl ještě celý další rok včetně 4. tábora, na jehož konci předal vedení příteli Jiřímu Kafkovi - Owígovi. Odešel, aby se zanedlouho – z vůle 2. náčelníka – opět na čas vrátil jako šaman a vytvořil v Neskenonu ohnivecké společenství, z něhož se o deset let později vytvořil Midewiwin. V roce 1972 přišel s projektem táboření v týpí. O dva roky později založil ochranářskou skupinu TARAXACUM, do které se ukryly skautské oddíly Neskenon, Pětka a jejich woodcrafterští, skautští a trampští sympatizanti.
Deset let pracoval jako profesionální ochránce přírody, posléze jako ekologický novinář. Profesionální kariéru zakončil jako ekologický poradce předsedy vlády v letech 2005–2006, kdy odešel do důchodu, který zahájil výpravou do Kanady. Navštívil Yukon a Britskou Kolumbii. Autor několika desítek populárně-naučných knih. Jeho životní filozofií, kterou praktikoval v Neskenonu, je uplatnit v činnosti kmenů i v životě to nejlepší z myšlenek skautingu, woodcraftu a ekologie. Je čtyřnásobným otcem a mnohonásobným dědečkem. Obě jeho dcery a manželka prošly skautskowoodcrafterským oddílem Sedmička (Dívky táborového ohně) a synové kmenem Neskenon.
- Milouš Stárek - Mahykan
- (* 26. prosince 1921, Milovice – † 8. února 2007, Praha)
Lékař, dlouholetý člen náčelnictva Ligy, náčelník LLM v letech 1995-99. Před získáním lesního jména ve 30. letech používal ve kmeni Ranné svitanie ve Zvolenu přezdívku Pirát.
Za války se stal členem kmene Dakota a Kmene pražských woodcrafterů. V letech 1943–45 byl poslán na nucené práce do Německé říše, odkud před ukončení války utekl. Během Pražského povstání bojoval se zbraní v ruce na barikádách, později obdržel státní vyznamenání za statečnost.
Po osvobození v letech 1945–51 vedl jako náčelník kmen Sisseton. V činnosti pokračoval ilegálně po celá 50. léta. Manželka Hana byla rovněž členka Kmene pražských woodcrafterů, ilegálních táborů Sissetonu se koncem 50. let zúčastnily i obě jejich děti.
V letech 1968–1971 byl náčelníkem kmene Lesní hoši působící v ČTU jako Klub lesní moudrosti. Zároveň zastával funkci v náčelnictvu ČTU. Během normalizace působil jako instruktor v Turistickém oddílu Slavoj a veslařském klubu Blesk.
Po obnovení LLM v roce 1990 se stal náčelníkem kmene Wahpeton, jehož členy byly převážně bývalí členové LČSW.
V letech 1995–1999 se stal přes svůj pokročilý věk náčelníkem LLM. V roce 2001 byl jmenován čestným náčelníkem Ligy.
