Constantine Samuel Rafinesque

Z thewoodcraft.org

Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz (⁕ 22. října 1783, Galata, Konstantinopol, Osmanská říše – † 18. září 1840, Philadelphia,USA) , byl botanik a polyglot.

Narodil se 22.10 1783[1] v Galatii, na předměstí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) do rodiny francouzského obchodníka, původem z Marseille F. G. Rafinesque (? – ~1793 Philadelphia, USA). Rodiče jeho matky Madelaine Schmaltz (? – 1831 Bordeaux, Francie), pocházeli ze Saska, ale ona sama se narodila někde v Řecku, a tak mimo němčiny ovládala i moderní řečtinu.[2] Je otec, spolumajitel firmy Lafleche & Rafinesque se s ní seznámil když zakládal novou pobočku.[3] Krátce po jeho narození vypluli všichni do vzdáleného Scutari, v Asii. Jako malý chlapec se během dlouhé plavby učil francouzštině, němčině, řečtině. Zpočátku s rodiči a po návratu s matkou, když se vrátili do Marseille, kde trávil své dětství až to roku 1791. Otec mezitím cestoval za obchodem po světě.

Pak ovšem vypukla francouzská revoluce (1789) a doba začala být nejistá.[4]

Otec vyplul roku 1791 za obchodem do Asie, ale matka se zřejmě v Marseille necítila v bezpečí, a když Napoleon obsadil Itálii, přestěhovala se celá rodina i s veškerým majetkem do Livorna (1792). V té době už měl devítiletý Constantin Samuel Rafinesque také dva mladší sourozence. Bratr Antoine Simon Augiste (Anthony Augustus) Rafinesque (24.4.1785 Marseille, Francie – 1826 Le Havre), byl o dva roky mladší. Sestra Georgete Louise (28.2.1791 Marseille, Francie – 28.8.1834 Bordeaux),se provdala 25.2.1827 za Paula Lanthois z Bordeaux. Jejich manželství zůstalo bezdětné. Je možné, že se starali o děti prostředního bratra: Julese a Lauru. </ref>

Do školy nikdo z nich nechodil. Ostatně, nebyli žádní chudáci takže jim matka mohla platit soukromé učitele. Constantine Samuel Rafinesque byl navíc zvídavé dítě, které do učení nikdo honit nemusel. Zajímal se hlavně o přírodu. V 11 letech si založil herbář a začal sbírat rostliny.[5]

V Livornu žili až do roku 1796, než se dozvěděli, že jejich otec při zpáteční cestě, v americké Philadelphii, roku 1793 zemřel na žlutou zimnici, kterou se nakazil v Číně.[6] Takže se rozhodli vrátit do Marseille. Nejdřív se ale přestěhovali do Janova. Na léto ho poslali za babičkou z otcovy strany, která žila v Pise. strávili nějaký čas v Janově, než odpluli zpět do Marseille, k babičce z otcovy strany.

Tam se 14 letý Constantine Samuel Rafinesque naučil starořečtinu a latinu, aby si mohl číst poznámky pod čarou v knihách, které měla v knihovně babička. Během pobytu v Itálii se naučil také anglicky a pochytil i základy italštiny.[7]

První pobyt v USA 1800–1805

Když mu bylo 18, odcestoval do Ameriky, aby našel a navštívil hrob svého otce. O dva roky později za ním připlul také jeho mladší bratr. Procestovali pak spolu Pensylvánii a oblast Delaware, kde sbíral informace o dostud nepopsaných rostlinách a také se během svého pobytu seznámil s většinou z toho mála botaniků mladého národa.[12][8] Do Livorna se vrátil na jaře 1805.[9]

Roku 1805 se i se svou sbírkou botanických exemplářů vrátil do Evropy a usadil v Palermu na Sicílii, kde se naučil italsky.[7][13] Stal se velice úspěšným obchodníkem, a vydělal si tolik peněz že odešel do důchodu ve věku 25 let a věnoval svůj čas výhradně přírodní historii. Nějakou dobu Rafinesque také pracoval jako sekretář amerického konzula.[13]

Během svého pobytu na Sicílii studoval rostliny a ryby[5] a jmenoval mnoho nově objevených druhů každého z nich.

Roku 1808 byl zvolen členem Americké akademie umění a věd.[14]

Sicílie 1805–1815

26 letý Rafinesque uzavřel, roku 1809, na Sicílii občanský sňatek s Josephinou Vaccaro, se kterou měl dvě děti Emilii Louise (1811 – ~1835)[10] a Charlese Linneuse Rafinesque (1814 – 1815 Palermo), ale poté, co jeho jediný syn zemřel, ji opustil a vrátil se do Spojených států.

Druhá cesta do USA 1815–

Když jeho loď Union ztroskotala poblíž pobřeží Connecticutu, ztratil všechny své knihy (50 krabic) a všechny své vzorky (včetně více než 60 000 granátů).[15]

Na krátký čas usadil v Ohiu (1815)), ale pak se přestěhoval do New Yorku kde se stal zakládajícím členem nově založeného přírodovědného lycea.[16]

V roce 1817 mu vyšla kniha Florula Ludoviciana [es] nebo A Flora of the State of Louisiana, která byla silně kritizována kolegy botaniky, což způsobilo, že začaly být ignorovány všechny jeho spisy. Do roku 1818 shromáždil a pojmenoval více než 250 nových druhů rostlin a živočichů. Pomalu přestavoval svou sbírku předmětů z přírody.[cit]

„Vtipálek” Audubon

V létě 1818 Rafinesque navštívil v Hendersonu v Kentucky Johna Jamese Audubona, který byl v té době pokládán za velkou autoritu především v oblasti přírodovědy. Jenže Audubon, zdatný malíř, si také rád vymýšlel. A jeho výmysly a podfuky začaly vyplouvat teprve časem a vyplouvají dokonce ještě teď[11] důvěřivému kolegovi namaloval několik druhů fantaskních druhů, které údajně na vlastní oči viděl, a ten se následně kvůli jeho výmyslům stal terčem posměchu a veškerá jeho dosavadní práce byla zpochyněna.[12] Rafinesque, který byl jen o pár let starší než Audubon nebyl zcela naivní, ale když mu Audubon skutečně ukázal rostlinu, kterou uviděl mezi jeho kresbami o jejíž existenci pochyboval venku, jeho ostražitost opadla a hostitel toho okamžitě využil k tomu, aby ho začal krmit nesmysly. Zřejmě se tím dobře bavil, ale Rafinesque který ho bral vážně, to později publikoval a tak přišel o svou důvěryhodnost. Audubon nikdy nepřiznal svou vinu a neučinil nic, pro to, aby se muži, který mu tolik důvěřoval za svůj „vtípek” alespoň dodatečně omluvil – o to se přičinili jiní, až o mnoho let později.<ref> Např. <ref>


V roce 1819 se Rafinesque stal profesorem botaniky na Transylvánské univerzitě v Lexingtonu v Kentucky, kde také dával soukromé hodiny francouzštiny, italštiny a španělštiny.[18] Byl volně spojen s Johnem D. Cliffordem, obchodníkem, který se také zajímal o starověké zemní práce, v údolí Ohia. Clifford provedl archivní výzkum, pátral po původu těchto mohyl a Rafinesque je měřil a mapoval. Některé z jím zdokumentovaných mohyl jsou však už dnes díky překotnému a bezohlednému rozvoji v USA nenávratně ztraceny.

V roce 1820 byl zvolen členem Americké antikvariátní společnosti.[19] Ve stejném roce se stal členem téže společnosti Lewis Cass, Schoolcraftův patron a guvernér Michiganského teritoria.

Důsledky Audubonova „žertíku”

Rafinesque začal zaznamenávat všechny nové druhy rostlin a zvířat, se kterými se setkal na cestách po celém státě. A bohužel publikoval i kecy, kterými ho nakrmil Audubon. Díky tomu se stal terčem posměchu. A samolibá americká vědecká komunita, které talentovaný samouk bez univerzitního vzdělání již delší dobu ležel v žaludku již delší dobu, ho začala otevřeně dehonestovat.

Od té doby začaly všechny tehdejší přední vědecké časopisy, ve kterých měli hlavní slovo automaticky odmítat jeho příspěvky, pod záminkou, že jsou nedůvěryhodné. A ty stávající zpochybňovat.

Na jaře 1826 opustil univerzitu[20] poté, co se pohádal s jejím prezidentem. Cestoval a přednášel na různých místech a snažil se založit časopis a botanickou zahradu, ale neúspěšně. Přestěhoval se do Philadelphie, centra publikování a výzkumu, ale nemohl najít práci.

Protože mu odmítali vydávat jeho články, začal vlastním nákladem vydávat The Atlantic Journal and Friend of Knowledge, Cyclopædic Journal and Review,[21] ale podařilo se mu vydat jen osm čísel (1832–1833). Pořádal také veřejné přednášky a pokračoval ve vydávání, většinou vlastním nákladem.

Zemřel uštván a všemi opomíjený na rakovinu slinivky ve věku 57 let.

Dnes je považován za výstředního a nedoceněného génia své doby.[1] Samouk, který vynikal v různých oblastech vědění, především v zoologii a botanice. Byl ovšem také spisovatel a polyglot, který psal hojně na tak různorodá témata, jako je antropologie, biologie, geologie a lingvistika, ale během svého života nebyl v žádném z těchto oborů oceněn.

Byl první, kdo přišel s teorií, že se předci domorodých Američanů dostali do Ameriky z Asie přes Beringovu úžinu[2][3] a rovněž zastával názor, že Amerika již byla v době navázáni evropského kontaktu osídlena černými domorodými národy.[4] (1833)

Významnýnm dílem přispěl v botanice, zoologii a studiu prehistorických zemních prací v Severní Americe. Přispěl také ke studiu starověké mezoamerické lingvistiky, vedle prací, které již absolvoval v Evropě.

  1. Boewe, 2003 p. 4
  2. Rafinesque, 1836 p. 5
  3. Fitzpatrick, 1911 p. 11
  4. Rafinesque sice ve svém životopise napsal, že Galateia, kde se narodil, byla obývaná křesťanskými kupci a obchodníky, ale řada indicií ukazuje na to, že byl synem židovského obchodníka. Např. až přehnané zdůrazňování německého původu matky, důvěrná znalost hebrejštiny, se kterou se nikde nechlubí, domácí vzdělávání v časech, kdy měla veškeré školy a univerzity pod palcem katolická církev.
    A vysvětlovalo by to i chování americké společnosti vůči Rafinesquemu v době, kdy se byli u vesla „demokratické”, kteří za plnoprávné občany považovali jen bílé křesťany. (Poznamenal Keny)
  5. Fitzpatrick, 1911 p. 12
  6. Boewe, 2003 p. 4
  7. Fitzpatrick, 1911 p. 12
  8. Fitzpatrick, 1911 p. 15
  9. Fitzpatrick, 1911 p. 19
  10. Emilie se stala roku 1825 v Neapoli herečkou. Během turné v Římě roku 1828 potkala Henryho Whinstona, za kterého se provdala a porodila dceru Henriettu. Boewe, 2003 p. 77
  11. Halley, Matthew R.: Audubon's Bird of Washington: unravelling the fraud that launched The birds of America. Bulletin of the British Ornithologists’ Club, 140(2):110-141 (2020) – https://doi.org/10.25226/bboc.v140i2.2020.a3
  12. https://www.atlasobscura.com/articles/audubon-made-up-at-least-28-fake-species-to-prank-a-rival