Jan Novák - Mangidon
Jan Novák - Mangidon (⁕ 15. března 1876 – † 11. prosince 1938) . Učitel, ředitel několika škol, překladatel, místonáčelník Svazu skautů
Jan Novák se narodil v Praze, vyrůstal s bratrem a ovdovělou matkou ve velice chudých poměrech. S A. B. Svojsíkem se znali od školních let a sdíleli spolu své zájmy: Cestování a zpěv, který je dovedl k založení úspěšného Českého pěveckého kvarteta. V profesním životě byl oblíbeným učitelem. Žáky dokázal získat pro skauting svým nadšením a vynalézavostí na odpoledních schůzkách a vycházkách. Uměl je mimo jiné zaujmout jednoduchými, ale nápaditými pomůckami, například papírovými bumerangy.
Skautingu se věnoval od jeho počátků u nás, doslova jím žil, ale pro svou velkou skromnost neměl rád, když se o jeho zásluhách mluvilo nebo psalo. Proto až posmrtně o něm Josef Šimánek napsal: „Jan Novák neměl té průbojné a vše přemáhající vůle a víry ve vítězství nové ideje jak Ant. B. Svojsík. V jeho povaze bylo mnoho skepse a také jeho neobyčejné schopnosti analytické nebyly provázeny úměrným smyslem synthetickým, který by je byl vyrovnával a činil z nich budovatele základny pro bezpečnou stavbu. Kdežto Svojsík pro každý zápor a nedostatek nalézal již vzápětí účinný lék, Jan Novák přenášel svou skepsi, probuzenou zápornou vlastností věci, i na možnost nápravných prostředků. Ale jeho skepse a nedůvěra, přenesená do styku s lidmi, naučila jej chápat a odpouštět mnohé nedostatky v povahách jeho bližních, pro něž dovedl nalézat shovívavá měřítka. Proto i jeho nejpalčivější vtip - Jan Novák byl znám jako muž mimořádně vtipný, jehož komentáře k přínosům doby bývaly přímo nabity pohotovými a bystrými šlehy - ukrýval v sobě dobře znatelný teplý úsměv shovívavosti se slabostmi bližních a jeho trpkost byla vždy naplněna krví pravého lidství, sklánějícího se nad utrpením člověka."
Novák autorsky přispěl již do Základů junáctví a se Svojsíkem spolupracoval na dalších publikacích. Sám napsal příručku Družinová soustava, překládal zahraniční skautskou literaturu, například Baden-Powellovu knihu Na pouti za úspěchem, a redigoval časopis Vůdce. Většina jeho textů ideového a filozofického charakteru je pro skauting nadčasová a dodnes aktuální. Kromě aktivního psaní se podílel na přípravě vůdcov-ských zkoušek a kurzů.
Po založení Svazu skautů v roce 1919 nastaly uvnitř organizace problémy. Svojsík si získal odpůrce a právě výborný řečník Jan Novák vystoupil rozhodně na obranu Svojsíkovy koncepce a nespokojenost utišil. Zároveň tím dokázal, že svou přezdívku Mangidon, znamenající Velká huba, nedostal nadarmo. V roce 1921 byl zvolen místonáčelníkem Svazu skautů a v tomto postavení setrval až do své smrti. Dále zastával funkci zahraničního zpravodaje a také funkci zpravodaje skautské pražské župy. Zaslouženě byl v roce 1927 vyznamenán Řádem Stříbrného vlka.
Na pohřbu svého velkého přítele A. B. Svojsíka se s ním Jan Novák za všechny skauty rozloučil velmi dojemným proslovem. To ještě netušil, že ho bude velmi brzo následovat. Byl rovněž nemocen a na jeho zdraví měly vliv i nastávající nelehké časy. Když se 11. prosince 1938 konal sjezd Svazu skautů, byl Novák zvolen čestným náčelníkem - a téhož dne zemřel.
- zdroj: Roman Šantora - Bobo in: Skautské století (MF, TDC, 2012)
