Jiří Macek - Čiksika
Ing. Jiří Macek - Čiksika (⁕ 1955) v dětství vstoupil do kmene Neskenon (říjen 1971) jako bojovník clanu Bílého Jestřába, tehdy pod přezdívkou Mlok. V roce 1972 byl vysvěcen Ivanem Makáskem - Hiawathou na wagameda s lesním jménem Čiksika, o rok později se stává třetím šamanem Neskenonu. Myšlenka táboření v týpí mu učarovala natolik, že se stal průkopníkem zimního táboření v týpí u nás. Dnes běžná záležitost, ale koncem roku 1972 šlo o opravdový unikát.
V letech 1976 – 1979 byl 4.náčelníkem Neskenonu a šířil myšlenky kmene i mimo něj. V roce 1978 na jeho popud zakládá Dušan Ziegler kmen Huroni, o tři roky později se sám stává členem nového kmene Alcatraz a zde vysvěcuje prvního šamana mimo Neskenon – Lelašikaha. Spolu s Lelašikahem potkají na zimním táboře moravské Stopaře a jejich působením zakládá Soewah v roce 1982 kmen Cherokee.
Počet kmenů se stejnou či podobnou ideou se rozšířil a Čiksika rozšiřuje původní Hiawathovu myšlenku Midewiwinu a vytváří 11. září 1982 spolu s ostatními šamany a náčelníky Společenství kmenů a ohnivců. Po rozpadu Alcatrazu působí Čiksika krátce v nástupnickém kmeni Ishi, aby v roce 1984 vstoupil do nově vzniklého dakotského kmene Sihasapa. Zde zanechalo jeho působení výraznou stopu a kmen náčelníka Akwiaha se brzo stává uznávanou autoritou na život prérijních indiánů.
Po revoluci v roce 1989 byl Čiksika zvolen do čela obnoveného skautského střediska Tecumtha, ale netolerance starých činovníků zapříčinila brzký rozpad střediska. Pochopení a toleranci naopak nalezl 3.šaman u woodcrafterů v Lize Lesní moudrosti, kde se zapojuje do dění a zejména díky němu má dnes LLM precizně zpracovanou Knihu Orlích per pro Malou Lóži (1991,1997). Členem LLM je šaman Čiksika dodnes a i díky němu je dnes spousta ohnivců i několik celých kmenů Midé organizována právě zde.
Čiksika vystudoval VŠTU a pracuje dnes ve společnosti Telefonika O2. Je výborným hráčem na strunné nástroje a basistou country skupiny Paběrky. Je také plodným autorem: sepsal Ohně Dlouhých Domů (1973), spolu s Tarhou přeložil Laubinovi – Indiánské týpí (1978), které bylo několikrát znovu vytištěno (1982,1986), až je nakonec autor důkladně přepracoval a rozšířil k všeobecně známé knize Táboříme v týpí (1990,2002). Byl spoluautorem Svitku březové kůry (1997, 2003) a rozličných samizdatových Zápisníků Orlích per v Midewiwinu. Sepsal příručku Toulavá country kytara a podílí se na vydávání různých Country zpěvníků. Byl také autorem Ohniveckého wampumu (1980), Česko-dakotského a dakotsko českého slovníku (1988) a Šamanské praxe (1990). Činnost Čiksikova stále nepolevuje, v LLM vede Čotokvy a čile se zajímá i o dění v Midewiwinu.
