Woodcraft Folk
The Woodcraft Folk - A co-operative voluntary children´s and youth organisation, v češtině přibližné jako "Woodcrafterský lid - dobrovolná svépomocná organizace dětí a mládeže", byla založena v roce 1925 skupinou londýnských socialistů, která odešla z organizace Kibbo Kift v době, kdy se John Hargrave rozhodl podporovat Douglasovu úvěrovou teorii za cenu údajné přechodného opuštění woodcrafterských ideálů. Zakladatelem Woodcraft Folku (W.F.) byl Leslie A. Paul, lesním jménem Little Otter (Malá vydra).
Cíle a organizaci svého hnutí popisuje L.A. Paul ve své knize The Folk Trai1 (1929, Cesta Woodcraft Folku) takto: The Woodcraft Folk je dobrovolnou lidovou organizací dětí a mládeže pro hochy a dívky od 6. roku věku. V činnosti organizace jsou zdůrazněny kooperace, rovnost, demokracie a mír. Woodcraft Folk je organizací politickou, socialistickým hnutím, úzce spjatým s hnutím kooperativním a finančně podporovanou britskou stranou práce (Labour Party). Staví na myšlenkách E.T.Setona a jeho organizace Woodcraft Indians. Prvořadými zájmy W.F. jsou cestování, táborový život, znalost přírody, řemesla a jiné činnosti, charakteristické pro woodcraft. Členstvo W.F. se kromě toho zabývá otázkami světových dějin v socialisticko-marxistickém pojetí. W.F. je formou sebeobrany dělnických organizací před vlivy imperialismu a církví. Výchovné metody vycházejí z teorie rekapitulace. Vedení W.F. je v rukou mladých lidí, nikoliv dospělých, jak je tomu v Baden-Powellové skautingu nebo též v organizaci The Order of Woodcraft Chivalry (O.W.C.).
Osobnosti WF
Joseph Reeves - Silver Tongue H. E. Brown - Silvertip Black Leopard Heines - Woodpecker F.C. Perry - Raven Early Bird Glimmergawk White Webfoot Redwing White Wing Cedar Orion Brown Owl Mayflower Falcon
W.F. sdružuje především mládež z dělnického prostředí. Jádro výchovné práce spočívá v koedukovaných místních skupinách. V činnosti dominuje demokratický systém, v němž jednotlivec rezignuje ze své osobní svobody ve prospěch celku. Přes značné zdůrazňování demokratického systému organizace se místní skupiny nemohou obejít bez rozhodující skupiny vůdců. W.F. akcentuje svůj revoluční postoj zvláště v boji s těžkými důsledky soudobé civilizace. Podobně jako v jiných woodcrafterských organizacích je uplatněno kmenové zřízení, obřadnictví a malebnost při všech příležitostech činnosti.
Herald of the Folk
V březnu 1927 vydal Woodcraft Folk první číslo časopisu Herald of the Folk ovšem pokus o výpravný magazín, jehož prostřednictvím by mohli propagovat svou činnost zřejmě utnul nedostatek finančních prostředků[1], protože druhé číslo vyšlo až v dubnu 1929 – již pouze jako cyklostylovaný strojopis. Do té doby musela roli informačního média opět zastoupit ročenka.
Ročenky
První ročenku vydala organizace Woodcraft Folk v roce 1928, poté co se ukázalo, že na pravidelné vydávání měsíčníku Herald of the Folk není dost prostředků. Přechodu na cyklostylovanou verzi časopisu se finanční situace Woodcraft Folku zlepšila, takže ročenku 1929 vydali místo lednového čísla časopisu Herald of the Folk (napovídá tomu číslování následujících čísel.) To byl zřejmě i důvod, proč následující ročenku 1930 nevydali. Po vydání 2. čísla, v dubnu 1929 již byli pevně rozhodnuti dál zachovat pravidelný cyklus a vydávat časopis jako měsíčník. S tím, že by letním prázdninám předcházelo dvojčíslo (květen-červen)[2]. Tím, že upřednostnili obsah před formou, snížili náklady na tisk a tak se jim podařilo dosáhnou toho, aby Herald of the Folk (časopis WF) vycházel a plnil tak svou primární roli – informovat členy Woodcraft Folku o aktuálním dění.
Počátkem roku 1931 se finanční situace zřejmě opět zhoršila, protože Herald of the Folk přestal vycházet, takže ke konci roku 1931 vyšla pouze ročenka.
The Pioneer of the Folk
Roku 1932 už se situace změnila k lepšímu. Tíživé dopady hospodářské krize byly překonány a zlepšení ekonomické situace se projevilo i v tom, že začal stoupat zájem o členství ve Woodcraft Folku. Byl tedy učiněn nový pokus o pravidelné vydávání výpravného tištěného časopisu.
První ročník nového, reprezentativně vypadajícího magazínu The Pioneer of the Folk, začal vycházet dvojčíslem (květen-červen 1932) a skončil v dubnu 1934. Následující II. ročník vycházel od května 1934 do července 1935. Soudě podle číslování II. ročníku, padlo rozhodnutí změnit stávající periodu tak, aby III. ročník už nezačínal jako ty předchozí březnovým číslem, ale až srpnovým a poslední číslo ročníku časopisu The Pioneer of the Folk vycházelo v červenci.
Poslední ročenka, vydaná v závěru roku 1935, symbolicky ukončila desetileté pionýrské období, kdy se původní skupina 40 odpadlíků Kibbo Kiftu rozrostla v organizaci sdružující kolem 450 dospělých a 1500 dětí v rámci 30 skupin z celé jižní Anglie.
V roce 1994 bylo ve W.F. registrováno 347 místních skupin skřítků, 218 skupin průkopníků, 91 skupin odvážlivců a jen 25 skupin místních bratrstev. Hnutí je rozšířeno po celé Anglii, Walesu i Skotsku (ojedinělé skupiny jsou dokonce i v Severním Irsku a na ostrově Man); největší koncentrace členů je však v oblasti Londýna a v severní a jihovýchodní Anglii.
Mnoho skupin má 20 až 30 členů, skupiny jsou vedeny dobrovolnými vychovateli, z toho ve velké míře rodiči. U místních bratrstev (věk 16 až 20 let) existuje samospráva.
Organizace čítá (rok 1994) asi 27 tisíc členů v téměř 700 místních skupinách a je ve Velké Británii nejpočetnějším hnutím, v němž jsou zakotveny některé woodcrafterské zásady a praktiky. W.F. je dnes podporován finančně státní a lokální správou, firmami a podniky a též prostředky, poskytovanými vlastním členstvem. Jednotlivé členské skupiny se scházejí každý týden. Děti a mládež se zúčastňují různých činností, jako her, řemeslných prací, divadelnictví, zpěvu a tanci a dalších aktivit, které odpovídají jejich zálibám a zájmům. Skupiny pobývají pravidelně v přírodě, částečně na táborech a turistických výpravách a jsou povzbuzovány k účasti na společenských událostech. Zvláštní pozornost je věnována také programům na ochranu přírody a životního prostředí. Organizace udržuje styky s ideově příbuznými organizacemi z celého světa a její členové se účastní mezinárodních výměnných pobytů (dříve také s československou Pionýrskou organizací, dnes s českým Pionýrem), což přispívá k plnění myšlenky, obsažené v hesle "Spojme svět přátelstvím". Organizace má úzké styky s kooperačním hnutím, které jí poskytuje mnohostrannou podporu. W.F. vydává vlastní dvouměsíčník Woodcraft World. Mimo to vycházejí některé další specializované časopisy, zaměřené tematicky, regionálně nebo pro určitou věkovou skupinu. Pro místní bratrstva je například určen čtvrtletník DP News; vlastní zpravodaje si vydávají i všechna oblastní centra. Podobné jako u Order of Woodcraft Chivalry, také v čele Woodcraft Folk stojí žena: od roku 1994 zastává funkci předsedy teprve 26ti letá Eleanor Beckmanová.
V průběhu let však postupně vyvanula původní obřadnost a malebnost ze života dětí a mládeže na táborech a v přírodě a v organizaci došlo k jistému obratu ve výchovných metodách, které se staly více civilní a přiblížily se formám běžného prázdninového pobytu v přírodě, jak je znám a praktikován v jiných evropských zemích. Sám zakladatel Woodcraft Folk L.A. Paul si v knize The Early Days of the Woodcraft Folk (1980, Počátky Woodcraft Folku) posteskl, že mnoho ze starých "indiánských moudrostí", ovládajících v letech po založení život ve W.F., bylo již zapomenuto.
- Výňatek z Knihy o Woodcraftu (F.Kožíšek, M.Klimánek, 1995), kapitola o Woodcraft Folk (M.Klimánek, T.Wyrwalski)
Odkazy
- ↑ Otázce finanční krize ve Woodcraft Folku, byl věnován obsah říjnového čísla časopisu Herald of the Folk z roku 1929.
- ↑ V roce 1929 ještě nejspíš číslované jako číslo 3. a 4., ovšem v následujících dvou letech již pouze jako jedno číslo, takže celkem pokaždé vyšlo v rámci jednoho ročníku 11 čísel časopisu.
