Povědomí o práci E.T. Setona ve vědeckých kruzích současnosti
24)
Povědomí o práci E.T. Setona ve vědeckých kruzích současnosti
Ernest Thompson Seton nevystudoval oficiálně zoologii, ale byl mimo vší pochybnost vynikajícím znalcem severoamerické přírody, hlavně jejích ptáků a savců. Jeho znalosti byly založeny na osobních dlouholetých terénních zkušenostech, na intenzivním pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Tím Seton předznamenal éru „terénních“ vědců, kteří (u velkých savců) vstoupili na scénu až ve druhé polovině 20. století (G. B . Schaller, B. Grzimek, J. Goodallová, D. Foseyová apod.) . Díky pozorovacímu talentu byl Seton jedním z prvních světových ekologů a etologů, protože mu byly některé skutečnosti v přírodě zjevné. O střízlivosti jeho pohledu (vědomí si rozmanitosti přírody) svědčí i to, že popsal jediný nový taxon: dnes již vyhubený poddruh soba Dawsonova (Rangifer tarandus dawsoni), který se vyskytoval pouze na Grahamově ostrově v souostroví Haida Gwaii (ostrovy Královny Charlotty) u západního pobřeží Kanady. Vědci té doby se nechali často strhnout k popisům mnoha nových taxonů severoamerických savců, většinou na základě drobných odlišností v rámci přirozené variability taxonů, a není divu, že většina z těchto popisů je dnes považována za neplatnou.
Ve své době byl Seton coby vědec akceptován s rozpaky. Do svých prací vkládal kromě množství faktografických údajů i své osobní názory, psal populárnějším stylem. Antropomorfizoval – srovnával chování zvířat s chováním člověka. Bylo snadné označit jej za diletanta. Jím shromážděná fakta, stejně jako jeho odborné ilustrace, však mají trvalou platnost. Svou angažovaností v problematice ochrany divokých zvířat a jejich prostředí má E. T. Seton velké zásluhy o ochranu přírody Severní Ameriky. Jeho práce je doceňována spíše až od druhé poloviny 20. století. Lze oprávněně říci, že Ernest Thompson Seton předběhl vědeckým přístupem svou dobu.
Kromě slovního ohodnocení (které může být subjektivní) máme dnes i (relativně) objektivní nástroje k posouzení kvality vědecké práce. Scientometrie je vědecká nauka, jež studuje úroveň vědy pomocí kvantitativních parametrů. Podstatným ukazatelem významu prací určitého autora je ohlas jeho prací. Ten hodnotíme podle počtu citací. Je-li práce citována – tedy využita pro další rozvoj vědy – je to ukazatelem cennosti výsledků v práci uvedených – primárních dat, metodického postupu, teoretických závěrů...
Moderním ukazatelem významu prací určitého autora je t.zv. Hirschův index. Teoreticky je velmi jednoduchý, elegantní. Index h udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. Je to tedy číslo označující počet článků (knih, kapitol v knihách), které jsou citovány nejméně tolikrát (většinou vícekrát), kolik činí hodnota h. Jediným problémem je, jak ony citace získat. Při dnešním rozsahu světového písemnictví je prakticky nemožné zjistit počty citací v místních časopisech, ve sbornících ze všech vědeckých konferencí, v knihách. V současné době však existuje řada obřích databází, které mohou jako zdroj dat posloužit. Databáze ISI Web of Knowledge registruje články a v nich citované práce z několika set předních vědeckých časopisů za období šedesáti let i z určitého výběru konferenčních sborníků za období dvaceti let. Tyto údaje jsme použili k ocenění dopadu Setonovy práce na dnešní vědu.
Setonovy práce jsou citovány v širokém spektru vědeckých časopisů; jak časopisů přírodovědných, tak časopisů z oborů společenských věd. Například v Journal of Mammalogy, Journal of Wildlife Management, The Canadian Field-Naturalists, Journal of Canadian Studies, citovány jsou i v časopisech Ecology, Ecological Monographs, Science. Moderní zoologie poznatků, které E. T. Seton pracně získával v terénu, stále využívá; časté jsou zejména odkazy na jeho studie v pracech týkajících se populační dynamiky savců. Setonovy práce na poli ochrany přírody a práce s mládeží využívá současná ekologická výchova.
Celkem je citováno něco přes sto Setonových prací. Nejcitovanějšími pracemi jsou knihy Lives of Game Animals (321 citací) a Life Histories of Northern Animals (125 citací). Následují: The Arctic Prairies (47), Wild Animals I Have Known (29), Trail of an Artist-Naturalist (13), Two Little Savages (11), Animal Heroes (8), Wild Animals at Home (8). V pořadí podle počtu citací je osmá práce citována ještě osmkrát. Hirschův index E. T. Setona tedy dosahuje hodnoty h = 8 . To je průměrná hodnota, jaké dosahuje Hirschův index dnešních zoologů. Klobouk dolů. E . T. Seton se narodil před 150 lety. Kdyby byly výsledky dnešních zoologů takto ceněny 150 let po jejich narození, každý by si toho, myslíme, velmi považoval.
