Shin-ga-ba-wos-sin

Anišinábe z rodu Jeřábů Bus-in-aus-e , zvaný Šingábewazin – Shingábewasin – česky „ležící lidská postava z kamene” o kterém psal William W. Warren roku 1852, byl hlavním mluvčím anišinábů roku 1825 v Prairie du Chien, 1826 ve Fond du Lac a 1827 v Butte des Mortes. V literatuře se objevuje pod jmény:

• Shinguaba x W’Ossin (smlouva z Prairie du Chaien, 1825)
• Shingaba Wossin
• Shingabawassin

Narodil se kolem roku 1763 jako nejstarší syn Maidosagee, syna Gitcheojeedebuna. Jeho bydliště, alespoň po většinu jeho let, bylo na břehu řeky St Mary’s v Michiganu u výtoku z Hořejšího jezera. Jeho život, pokud je známo, se vyznačoval jen několika málo výraznými incidenty, i když z velké části strávil ve prospěch blaha svého lidu. Během svých mladých let se aktivně účastnil válečných výprav své skupiny, zejména těch proti Dakotům, ale poté, co převzal odpovědnost za svůj oficiální život, se stal silným zastáncem míru. Na poradách svolaných za účelem uzavření smluv, zejména těch již výše zmíněných, byl hlavním řečníkem což byla obvykle ta nejdůležitější osoba mezi indiánskými delegáty.

Zdá se, že se do značné míry povznesl nad primitivní přesvědčení svého lidu a na jednom z koncilů zašel dokonce tak daleko, že radil, aby bělochům oznámil situaci velkých ložisek mědi, přestože je považovali za Indiáni jako posvátné. Oblíbeným plánem, který prosazoval a energicky prosazoval, ovšem bez efektu, bylo nechat Spojené státy vyčlenit zvláštní rezervaci pro míšence. Kromě zmíněných smluv podepsal také 11.6.1820 smlouvu v Sault Ste Marie.

Zemřel mezi lety 1828 a 1837 a ve funkci rodového náčelníka Jeřábů ho vystřídal jeho syn Kabay Noden.