Pokračování textu ze strany 114
O svatodušních svátcích v roce 1922 byl v Lutychu uspořádán mezinárodní sněm O.W.C., na němž byla zastoupena britská větev O.W.C. Britská reprezentace se skládala ze čtyř zástupců – poutníků (Wayfarers) a dvou stopařů (Trackers) woodcrafterské lóže v Beormundu. Stopaři, jimiž byl chlapec a dívka, byli vybráni jako oficiální představitelé O.W.C. a jejich cestovní výlohy byly uhrazeny lóží. Dále bylo z britské strany přítomno pět zástupců a různých skupin O.W.C. spolu s britským náčelníkem O.W.C. a tajemníkem pro mezinárodní styky, doprovázeného jeho manželkou. Bylo to velmi užitečné a zdařilé setkání lóže Glandier s britskými zástupci O.W.C.
V pozdějších letech včlenil se kmen Glandier zcela do skautské organizace B.S.B. a i když neměl stálý kontakt na anglickou organizaci O.W.C., ponechal si znak kmene Glandier, tedy vlastně znak O.W.C. a heslo “Modrá obloha“. Specifika woodcrafterského zaměření činnosti však postupně mizela a koncem 20. let se kmen svou činností již nelišil od ostatních skautských oddílů.
Když koncem prosince 1936, při svém návratu z Československa projížděl Belgií “otec woodcraftu” E.T.Seton a jako turista se zde (v Bruselu) s manželkou krátce zastavil a přivítal příchod nového roku, nevěděl již v této zemi o nikom, kdo by se v jeho stopách stezkou lesní moudrosti ubíral.
Po vypuknutí druhé světové války odešli někteří belgičtí skauti v roce 1940 do Anglie, kde navázali styk s O.W.C. Jedním z nich byl starý skautský pracovník ze Seraingu, Firvin Guiot.
V říjnu 1973 byli tehdejší náčelník O.W.C. Arthur Kenway s manželkou Emmie a s manžely Billem a Janie Toftsovými oficiálními zástupci O.W.C. na oslavách 60.výročí založení lóže Glandier v Belgii, s níž O.W.C. obnovil styky. Bylo to významné setkání a bylo zřejmé, že lóže Glandier byla plna uznání co do britské návštěvy. Belgičané sice nevyužili pozvání na slavnosti O.W.C. v Greenwoodu, ale přijeli zakrátko potom do Anglie a byli srdečně přijati. Bylo vzpomenuto návštěvy náčelníka O.W.C. na sněmu Glandier v roce 1922, jehož se kromě náčelníka O.W.C. zúčastnil též A.Westlake - Zlatý orel spolu s Apple Blossom a jednou dívkou ze skupiny stopařů lóže O.W.C. v Beormundu.
Snad už koncem 30.let nebo až v roce 1945 existovala v Belgii Federace skautů woodcrafterů (Fédération des Scouts Woodcraft — F.S.W.). Dochoval se zpravodaj “SCOUTS WOODCRAFT”, který byl vydán v Bruselu v září 1945 a v podtitulu má uvedeno, že se jedná o “oficiální tiskový orgán F.S.W.”. Jednalo se zřejmě o aktivitu nevelké skupiny skautů, která asi navíc neměla dlouhého trvání. Podle informace národního belgického skautského archivu v Lovani není o F.S.W. nic podrobnějšího známo.
Belgická skautská organizace B.S.B. uplatňuje dodnes některé metody woodcraftu, včetně určité symboliky, ale nedá se říci, že by to bylo ve větší míře než u skautských organizací jiných západoevropských zemí.
Popsali jsme zhruba okolnosti, které byly pro Ernesta Thompsona Setona podnětem k tomu, že v roce 1925 napsal, že metoda woodcraftu byla uplatněna po první světové válce v Belgii.
