Pokračování textu ze strany 42
… hoch odcházel, aby podstoupil zkoušku své vytrvalosti. Když konečně upadl do spánku či transu a dostavila se vidina ptáka, zvířete nebo oblaku, jenž přinášel nějakou melodii, tu tato melodie stala se prostředníkem mezi mužem a tajemnou silou, představovanou jeho viděním, a dodávala mu síly a pomoci v hodině nejtěžšího utrpení.
Takovým způsobem povstaly všecky tajemné písně — písně zpívané při sbírání léčivých rostlin a léčení nemocných; při kladení pastí a loveckých výpravách; když někdo chtěl nahlédnouti do budoucnosti nebo hledal nadpřirozenou pomoc, nebo chtěl uniknouti nebezpečí.
Kmenová modlitba se nazývala u Omahů Wa-kon-da gi-ko. Wa-kon-da je síla, jež může tvořit; gi-kon značí povznésti se z vědomé nedostačitelnosti, nebo touhu po něčem, co může člověku přinésti štěstí či zdar. Slova modlitby, Wa-kon-da dhe-dhu wah-pa-dhin a ton-he, znamenají doslova: Wa-kon-da zde stojí mně ku pomoci a já jsem jeho.
Tato modlitba je velmi stará. Její melodie zněla pralesem této země dávno před tím, než naše rasa vstoupila na její břehy, vyjadřujíc volání všech lidských srdcí.
