Tato stránka byla ověřena
Však jestli, větře, proto tolik vaneš,
že ze světa chceš odnést všechno zlé,
pak buď si uraganem, pak jen duj a duj
a nás tady nic nelituj,
nešetři naše trupy promrzlé,
a hvízdej, foukej jak ti libo, huč a řvi,
z mých žeber třebas houkačku si udělej,
roh, křídlovku, píšťalu rvoucí sluch,
sirénu divou povzteklého jeku,
či cokoliv, co jenom se ti ráčí,
a zvedni se a běsni, vaň a duj,
co tvoje síly i ty naše stačí!
Z básní, složených v koncentračním táboře
