PROČ PRÁVĚ HLEMÝŽDĚ?
Ptáte se, proč sbírám právě hlemýždí ulitky? Odpověď vám dává sám Miloš Seifert ve Svitku březové kůry. Skutečně není vhodnější sbírky přírodnin pro vudkraftery, než právě sbírka prázdných hlemýždích ulit. Nezničíme při tom žádnáho života, ani rostlinného ani živočišného, a přece není taková sbírka tak malichernou, jako na příklad sbírka známek či obálek z holicích čepelek. Mnohé hlemýždí ulity, zpravidla ty nejmenší, jsou skutečně velmi krásné jak tvarem, tak zbarvením. Zbarvení se ovšem působením počasí za čas ztratí, takže starší ulity mají barvu vesměs špinavě bělavou. Velikosti se od sebe jednotlivé druhy i rody značně liší. Tak na př. největší náš hlemýžď zahradní dosahuje 4 cm výšky a 4 cm šířky. Jiný, na př. zrnovka drobounká podobá se maličkému včelímu úlu 2 mm vysokému o průměru asi 0,5 mm.
Též tvarem je naše hlemýždí fauna velmi rozmanitá: od protáhlých vřetenatek až po zcela ploché okružáky, od kuželovitých druhů rodu hlemýžď (v užším slova smyslu) až po soudečkovité zrnovky.
Barevně jsou ulity rovněž velmi rozmanité, ale nemají být dlouho vydány působení počasí. Krásné jsou na př. u nás velmi hojné tři druhy hlemýžďů, totiž hlemýžď hajní, žíhaný a keřový. Hlemýžď hajní má ulitu s několika hnědými proužky na smetanově bílém podkladu, ..text pokračuje
