Děkujeme Ti
ne proto, že jsi napsal tolik krásných knih – ne proto, že jsi tak obdivuhodně dal žít svým obrázkům – ani ne proto, že jsi vyzvedl hodnoty indiánských kmenů (to přece udělalo i několik jiných), ale proto, že jsi viděl bolest mladých, jež vytryskla z všedního života, sociální bídy a zkažené uhlazenosti gentlemanství – proto, že jsi neváhal, když šlo o záchranu mladých duší, a naučil je znáti všechna poselství lesů a vod, slunce a větru o zdraví, síle, kráse a pravdivosti života v klínu přírody – proto, že jsi vykopal studnu a volal žíznivé. Tvůj woodcraft, toť mohutná, úžasně vypracovaná odpověď na všechno to, co se kolem nás děje a čím žijeme. Tvá cesta nám dává jeden, dva, tři úkoly, ale chce život celý, stavíc všechny úkoly tak, že s radostí a chutí se dáváme do nich. Nestál jsi stranou, i když Tvůj duch byl neskonale výš, ale šel jsi zároveň s duší mládeže. Obsáhl jsi všechny doby, a tím dal jsi nám jíti životem barvitě krásným. Děkujeme Ti, že jsi nás naučil pohrdati položivotem, živořením, abychom poznali cenu života spravedlivého a dobrého, který na hlavu poráží vše, co životem není. Postavil jsi takovou základnu, že nestojí mimo okolní dění a nebojí se žádných proudů, jež hýbou dnešním světem. Děkujeme ..text pokračuje
