KMEN HLEDAČI PRAVDY - Tábor.
(Zápis z kroniky)
… Dnes je teplo a jasno. Cestou k cíli hrajeme hru Zvědové. První šel Poštolka a udělal o cestě svá pozorování. Než byl z dohledu opalovali se Letící Sokol a Šedý Bobr na stráních Zelené řeky. Posléze se vydali za Poštolkou pozorujíce život v krajině. Viděli prvního otakárka, káně lesní a kolem malého rybníka u statku vodní konipasy a luční strnady. U Velké lípy na Kamenném potoce čekal Poštolka. Cestou kolem potoka jsme debatovali o smyslu vudkraftu, o jeho organisaci, představiteli a heslu Blue sky. Vylezli jsme na hradby Kozího Hrádku a dobře si jej prohlédli. Roháčí jezero nás již z dálky vítalo křikem racků. Na břehu jeho jsme pak určili výšku dubu na hrázi pomocí stínu. Přešli jsme potom na bažinu, kde jsme nalezli opuštěné hnízdo čejky s 2 vejci, jež byla již studená, a proto jsme je odnesli s sebou do našeho zálesáckého musea.
Nad východní stranou rybníka se vznášela hejna racků a pod nimi v jedné řadě (úplně vyrovnané) seděla celá hejna odpočívajíce na hladině. Odhadujeme je asi na 100. Na hladině plovou rodiny lysek a kachen a občas přeletí párek husí. Svými přemety nás upoutala čejka. Na jižním břehu má své hnízdiště roháč velký (víme to již od loňska) a netrvalo dlouho – jen chvíli klidu a již jsme jej spatřili. Sokol si dělal náčrty. Na této straně jezera byla též nalezena ondatří kupka. Setrvali jsme ještě dlouho v zajímavém pozorování a pak jsme přešli na Vodouší jezero, jež má při severní straně velké písčiny, na nichž byla nalezena srnčí stopa — jedna vedle druhé. Srnčí rodiny se sem chodí napájet. Srnčí stopu jsme si zakreslili.
