Tato stránka byla zkontrolována
Pokračování textu ze strany 38 nebo na hůl, nebo na buben ležící na zemi. Nebo: nůž se dvěma želízky zaražte jedním želízkem do země, druhé držte v zubech — budete slyšeti vše mnohem lépe.
II. STOPOVÁNÍ:
A. Stopy lidské.
- 1. Prvním úkolem je rozeznati stopu jednoho člověka (též zvířat a pod.) od stopy druhého, dle velikosti, tvaru, cvoků v botě atd.
- 2. Vyberte si stopu dobře otisknutou a přesně změřte její délku, délku chodidla, šířku chodidla, počet řad hřebíků, počet hřebíků v řadě, tvar hlaviček hřebíků atd.
- 3. Je-li to stopa bosé nohy, všimněte si, jakou polohu mají prsty k přímce : malíček — palec!
- 4. Nakreslete si diagram stopy.
- 5. Změřte délku kroku člověka od paty jedné nohy k patě druhé, a o kolik chodidlo odchyluje se špičkou od směru, jímž chodec postupuje.
- Znamená pak:
- 1. Délka kroku menší, špičky více do předu — rychlý krok.
- 2. Špičky zaryty hlouběji do země a trochu bláta vyhozeno, stopy dále od sebe než na 90 cm. — běh.
- c) Stopy značně kratší, špičky obráceny dovnitř, podpatky hlouběji vtlačeny — chodec šel pozpátku.
B. Stopy povozů.
Různé stopy zanechávají kola kočáru, obyčejného vozu, nákladního vozu, automobilu, bicyklu atd. Poznáme i směr, kterým jel.
C. Stopy zvířat.
- 1. Kůň (obr. 12.)
- 2. Jiná zvířata pozorujte a kreslete si podobně jejich stopy a měřte je !
Stáři stopy je důležito poznat. Tu třeba brát v úvahu i vliv půdy a počasí na stopu:
- Za suchého, větrného dne:
- a) na lehké písčité půdě brzo zastará (proč?); ..text pokračuje
