Stránka:kkcj 1913.djvu/67

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 65

již jen proto měl by se chopiti se vším úsilím junáctví, které může proň znamenati jediné obrození. Nic není v junáctvi tak cenného jako toto pěstění charakteru, udržování a povzbuzování ideálnosti v mládeži, jež dnes, bohužel, tak upadá. Proto Junák a Sokol jsou si tak blízci a — myslím, nebudou moci bez sebe, ani vedle sebe žíti. My jsme sokolstvím měli již dávno základy junáctvi u nás dány — nuže dejme se teď do práce!

Slib junácký jest vlastně starým slibem rytířským — protože je to slib lidskosti.

Znej, junáku, zákon rytířů:

1. Bud vždy připraven v plné zbroji, vyjma za odpo­činku v noci!

2. Ochraňuj ubohých a haj těch, kteří se sami uhájiti nemohou!

3. Nikomu neubližuj a nikoho neurážej!

4. Buď připraven bojovati za svou vlast!

5. Cokoli podnikáš, ať tím získáváš své cti a dobrého jména!

6. Nikdy neporuš slibu!

7. Čest svého kraje haj svým životem!

8. Raději čestně zemři, než abys žil s hanbou!

9. Každou sebe namahavější a prostší práci konej ve­sele a rád, a čiň dobře každému!

Které byly hlavní ctnosti rytířské?

1. Nesobeckost.

2. Obětavost.

3. Laskavost.

4. Velkomyslnost.

5. Přátelskost.

6. Zdvořilost.

7. Úcta k ženám.

To byly jeho povinnosti k bližnímu.