… nejlepších myšlenek E. T. Setona, byl takovým člověkem a víc než půl století od jeho předčasné smrti (1941) nepřineslo podobný zjev naší kultury a naší etiky. Etiky: neboť jde především o otázky mravní, hluboce lidské a snad lze říci, že i víc než jen lidské – dotýkají se totiž existence všeho živého a my nesmíme měřit vše jen a jen zájmem člověka, jenom člověka!
Miloš Seifert - Woowotanna, jek znělo jeho “lesní jméno”, pod nímž ho znali v Lize Lesní Moudrosti, zanechal po sobě nedokončený, ještě neupravený, ale vášnivě formulovaný rukopis knihy o ochraně zvířat, nazvaný AHIMSA, což v staré indické tradici znamenalo příkaz nezabíjet a neubližovat (kniha vyšla zatím v nevelkém nákladu péčí příznivců Seifertova myšlenkového odkazu a skupiny oldskautů v edici ŠRÁMIZDAT v Brně k 50.výročí úmrtí Miloše Seiferta v listopadu 1991). Chybí nám dosud obdobně žalující, vášnivě napsaná kniha o ochraně trpící rostlinné přírody, AHIMSA ROSTLIN… Kdo půjde ve Woowotannových stopách?
NÁVRAT DO PŘÍRODY…?
“Návrat do přírody”, jak je dnes různě hlásán, různě chápán a různě praktikován, nemusí ještě znamenat pochopení či získání Lesní Moudrosti.
Trampové dvacátých, třicátých i dnešních let houfně opouštějí každý týden města, aby strávili dva tři dny v přírodě – ti lepší z nich skutečně prožijí kousek volnosti v zeleném prostředí, ti horší doputují někam k venkovské hospodě a prosedí valnou část dne i večera u piva v zakouřené místnosti. A jen ti nejlepší, rekrutující se často z bývalých skautů, dali či dávají své formě “návratu do přírody” aspoň kousek onoho ducha, který charakterizuje hnutí a filosofii Lesní Moudrosti (tramp-spisovatel J. Peterka, píšící pod jménem Bob Hurikán, patřil k této trampské “elitě”).
Chataři, kteří jsou naším českým specifikem, budícím údiv cizinců, se domnívají, že jejich weekendový pobyt v dřevěné nebo zděné chatě, která je často miniaturní městskou vilkou, je také nějakým návratem k přírodě. Styl a obsah jejich života na chatě a v jejím nejbližším okolí je však pouze přeneseným životem městským, od vaření na plynu, který si přivezou natlačený v bombě, až po večerní sedánky u karet nebo televize. Je to jen sobotní kopie všedního městského dne — a ženám dokonce přibude starost ..text pokračuje