Pokračování textu ze strany 51
Setonovo woodcraft ale hlásí se k oněm zkouškám, kterým se říká po anglicku testy. Jsou to zkoušky inteligence, které však tu nejsou patentem učitelovým, nýbrž uveřejněny pro všechny a to pro děti i dospělé, aby každý mohl měřit stále svou inteligenci, a zamířit svým úsilím tam, kde mu inteligence selhává. Jsou to především zkoušky smyslů, jimž Seton dal měřítko, a jsou tak zajímavé, že jsou zároveň hrou, i uvádíme je v této knize.
Jakým podivuhodným vychovatelem jest Seton. To strašné slovo zkouška, před kterým se žáci chvějí, a on z ní sestaví hru, aby nám byla radostnou zábavou. „Všechna práce by měla zvýšit schopnost hry a všechna hra zdokonalit práci” – to jsou jeho slova. Není-li celá výchova lesní moudrosti učiněna hrou, příjemností, zábavou – a při tom cíl její ten nejvyšší: dokonalý člověk? Hrou je závodění za „orlími péry” – ale jaká vznešená hra! Hravě, s radostí, to je woodcrafterovo heslo. Z velké těžké povinnosti tvoříme lehkou, milou, vděčnou náplň svých prázdných chvilek, věříce, že jen radostná práce, to co člověk rád dělá, se zájmem a celou duší, vede k cíli. Nebylo ještě výchovné soustavy tak radostné, jako je woodcraft – právě proto, že to jest Cesta Lesa. A lehkost, prostota je vždycky příznakem velké věci.
