Pokračování textu ze strany 78
Lesní Moudrost nás učí žít tím nejvyšším životem.
Touto knihou Orlích Per nám říká, jak vyplniti život studiem, badáním, poznáváním, činností, abychom našli něco, co rádi bychom dělali, aby práce tak mohla se nám státi jednou modlitbou, abychom našli ušlechtilý cíl svému životu a nestrnuli na jednom bodě, šli dál, mnoho viděli, mnoho uměli, mnoho si pamatovali.
Je v tom americký neklid, ruch a aktivnost, a to myslím bude zdravé přinést do slovanské přemítavosti, meditačnosti, světa vidin a snů, v mlhách se často ztrácejících a duši těžkou melancholií obtěžkávajících.
Jsem přesvědčen, že pravý náboženský vývoj může jíti jen touto cestou.
Že třeba lidem dáti nejdříve zájem o svět, jenž nás obklopuje, lásku k přírodě, jež prýští z jejího poznání a studia – radost z práce, nějakou ušlechtilou zábavu, „koníčka”, jenž ale bude současně velikým dílem na vlastní osobnosti, hravě, nenápadně, nevtíravě vykonaným.
Života se nejdříve zmocniti s jeho krásou, s jeho vděky, s jeho neutuchající novostí a zázračnou nevyzpytatelností – života všedního, denního, nikoli odkazovat ono rozjasnění duše jen na neděli do kostelů a onu svatost života a lásku k lidem na „náboženské hodiny“. Ruskinovu potřebu, aby ..text pokračuje
