Pokračování textu ze strany 95
… bude sednout si k ní venku a do svého náčrtníku zanést několik náčrtů celkového vzhledu květinky i rozboru jejích květů a plodů. Poznamenat si něco o květinách a sousedech jejich, o půdě, okolí vůbec – a nezapomenout na datum a dobu denní (hodina rozkvětu) – a za takové studium 50 květin v přírodě můžete s hrdostí žádat orlí péro. Už na jaře to bude možno. Připomínám jen roztomilé podléštky, prvosenky, sasanky, fialky, dymnivky, kokořík, koniklece, bělozářku, vstavače různé – ó, co tu nádherných zjevů, hodných štětce malířova, pera básníkova. Některé si můžeš vylisovat, neboť herbář s pečlivými poznámkami jest dobrým dokladem tvého studia. Bez dobrého klíče se neobejdeš, ale my máme opravdu pěkný kapesní klíč květin (Polívkův) a ten nesmí chybět žádnému českému woodcrafterovi v příruční jeho knihovničce. Očekává se od junáka, že netrhá vzácných květin vůbec a obyčejně ne s kořeny, kromě jednoho, dvou jedinců. I ptáky a ssavce bude jistě chránit.
Říkám vždycky svým junákům, aby si pořídili Knihu Stromů. Aspoň 25 stromů českých míti ve své knize zakresleno, jak se větví (v zimě), jak pučí, jaké mají listy, květy, plody – to by měl vědět každý inteligent spíše, než kdo to byl Napoleon nebo Tamerlan.
