vati každý tak, jako se má zdržovati netoliko samé vraždy, krádeže loupeže atd., ale i účastenství v těchto věcech“ ! 7 A není pochybnosti, že tato neúčast v pomáhání soukromým vlastníkům půdy jediná znemožní jim držení jejich obrovských po- zemků, pro které druhým se pak půdy nedostává, tak jako neúčast ve vojsku znemožní armádu. Náprava života musí vyjít zdola a ne shora nařízeními, Musí také vyjíti od kořene a ne zdánlivými refor- mami (na př. zvýšení mzdy), které ve skutečností přivádějí na druhé straně bídu ještě větší! Tak jako konec koncu strava naše je přece jen rostlinného původu, ačkoliv se živíme masem, tak i výroba po- chází konec konců z půdy a dokud bude půda soukromým vlast- nictvím, není možno vyléčit společnost z dnešních jejích chorob, Soukro- mým vlastnictvím nemůže být než výsledek vlastní práce, nikdy puda sama. Nepracujte pro ty, kteří nepracují!“ to hlásá i náš Frederik van Eeden, který ve svém „Radostném světé“ přiblížil se tolik Tolstojovi, Junák chce mít zemi šťastnou a krásnou „Království boží na zemi“ je jeho snem, Sociální křivdy jeho bolí nejvíce. Je hotov od- říkání, když by ostatní mohli býti šťastní. Proto tolik na tom záleží, aby si uvědomil, kde je kořen vší křivdy. Nemělo by býti junáka našeho, který si neprostudoval Henry Georgeovy „Sociální problemy“ a nepřečetl Tolstojovy „Sociální úvahy“. Jsem přesvědčen, že pravé junáctví tkví v těchto problemech. Neboť naše zákony byly by jen planými hesly, kdyby neměly býti uskutečňovány, Když vycházíme do přírody a táboříme v zelení stromů u per- lících se pramínků, veselost naší zastaví často vzpomínka na děti v zaprášených ulicích měst a na lidi v továrnách, kteří celý rok ne- odpočinou si na zeleném trávníku, kteří za celý rok neskloní se ke krás- nému květu, aby se nadýchali jeho vůně, Jaká radost na světě, když by byla vyhražena jen několika? Proto chceme býti bojovníky za spravedlnost lidstva, chceme, aby křivdy byly napraveny, aby život stal se básní všem lidem dobré vůle a nebyl básní jen tam, kde žijí květiny a zvířata a ne lidé, Představte si, že by pozemková reforma se uskutečnila, Ne ta, kterou dělají dnes, kdy místo několika držitelů půdy, bude jich mnoho a stejně loupežně bude nakládáno s věcmi, které nikomu nepatří, Ale tak, že každý by měl příležitost sblížiti se se zemí, kdo by se k tomu cítil povolán H. George navrhuje pozemkovou reformu jedi- ným zdaněním, zdaněním půdy ve prospěch národa a říká, že větší revoluce na světě ještě nebylo, než která by po provedení jeho plánu následovala, Představme si, že by se lidé stěhovali z města na venek a že by každý měl aspoň svou zahrádku. Co by tu bylo štěstí a jak šťastně by vyrůstali děti této nové generace, Morálka lidí by se změnila, byla by prostší, čistší, vymizela by závist i sobectví pomalu ze srdcí lidských, Dnešní příliv lidstva do města je neudržitelný. Bude míti nepo- chybně katastrofu za následek, nenastane-li obrat v národním hospo- dářství. Bylo by lépe tomu všemu předejít. Předejít zkáze, kterou civilisace tak těžko vybudovaná řítí se do propasti, hospodářsky, mravně i nábožensky.
- 143
