Stránka:vatra-23-4.djvu/15

skauti a to se ví, byli jsme hned jejich. Stačili jsme zrovna na jeden kmen o 3 družinách, který byl brzy známý po celém kraji, neboť jsme měli později ilvy, tygry, slony & pštrosy a —— němohru a ještě a * divadlo. Víte jak k tomu divadlu jsme přišli? Takhle: jednou nám uprchli lvi a tygři a jeden slon z klecí. Pomyslets ten poprask. Letíme za nimi, házíme lasy, máme žíznivá dřeva, vidle a flinty, ale ne a ne zvěř chytit. A vesnice blízko. Zvířata utíkala v houfu někam do Afriky, když najednou slon zakop, a ohromně za— řvav svalil se k zemi. To byla naše spása. O slona zakopli tygři a lvi zůstali v němém užasle na tu hromadu civět. První vyskočil Pepík “ ten byl slonem __ a už hledal, oč zakopl. Byl to kořen. Pepík se hned pomstil. Kořen frčel smělým letem do dáli, ale tím právě začalo naše divadlo neboť tygr — () hrůzo — promluvil: „Tondo, 'di pro to, dyk je to jako čert.“ Sotva kořen dopadl, druhý tygr, V civilu Tonda, při- nášel jej slavnému zvěřinci, který najednou celý zlidštěl. Roz- hodně to byl čarodějnický kořen neboť přilétla i ostatní zvířata z klecí a všechna mluvila a radila, co s kořenem. —— „Letělo to jako čert vod Honzy.“ „No, a jak to frčelo.“ „To čert brečel, jak mu Honza nasolil.“ „A Víte co, uděláme ztoho dovopravdy čerta. Tůdle to uříznem, tůdle zapíchnem chvojky jako vocas a je to. Brm Brbrbrbrbrblrbrmf“ A už jsme byli v práci. „Víš co, já udělám Honzu, ale z čeho?“ Našli jsme rozvětvený kořen, udělali nohy z větvení a na silný konec narazili jsme hliněnou hlavu. To nám pro první den stačilo. Hned jsme hráli. Sedli jsme do příkopu a cesta byla našim jevištěm. Obecenstvo sedělo v protějším příkopě. Pro hře jsme našli. ještě několik čertů, pořádného Lueifera, tátu s mámou, postavili z kůry chalupu a v ní z kamení pec. Honza nám dlouho stačil, až přišel Tonda na to, že by Honza měl být „moc sil:nej„ dlouhý, tlustý nohy a __ přeci taky ňáký rucel“ Ten první rukou neměl. No, tak jsme svůj personál zušlechtili, přidali taky Škrholu a Krindo- mínu a hráli, že nás idospiělí chodili poslouchat. VystaNěli jsme také podium z klacků, ale spadl-o a personál se, achich, achich, náramně polámal. Tak jsme postavili hned celé řádné divadlo: dospod velké kameny — díry ziamazány hlínou —— na ně pak mnoho širokých drnů. Do těch jsme zatloukli kůly, na ně přibyli z kůry popředí, napříč k'ůlů pověsili šátek, který dělal oponu a už se hrálo. Hráli jsme večer při lam- pionech a obecenstva jsme měli až nám jednou divadlo zbořilo, jak se k němu tlačilo. To už jsm-e byli ale junáky a postavili pořádné. Přijeďte se na ně podívat nebo si postavte sami svoje. Vůdce nám povídal, že ta naše vynalézavost je nejlepší skaut ská ctnost. Vzpomíná Principal. 73