Stránka:vatra-24-2.djvu/17

v . ., ? tácy“— , f,. _: ,: nil Strž tost líní) ir) rád a zpívá si při tom, řiká nám jeden zákon Lesního Bratrstva a Sesterstva, ale dříve než byly zákony naše napsány, vštěpoval nám tuto moudrost Dlouhá Ruka, stařešina našeho kmene. Když jsme se v dílně sešli, sám první chápal se práce, a ta za jeho přítomnosti zachvátila nás všechny. Potom do skřípotu, bušení kladiva, zlobivého hukotu staré pily mísil se jasný zpěv. Každý ten hlas povídal o jiné radosti. Štěně, nejmladší z nás, přená- ramně se radoval z hádka, který se mu nad kamny pěkně točil, aby svoji radost ještě zvýšil, namaloval si jiného docela s dračí hlavou. Šotek nás chtěl vystrašiti a proto udělal škrabošku lido- žrouta, mocný kyj s totemem. jeník-umělec právě domaloval ku- lisy pro loutkové divadlo a již s chutí barvami oživoval hlavičky loutek, na něž děvčata šíla šatečky. Temnoočka s Mlhou dělali hadrove' panenky a paňa'čky. Niagara, proslulý kuchař družiny Zubrů, vytvářel z perníkového těsta zvířátka, postavy, srdíčka a všechno na vrkoč. Bystrá Adžidouma dokonce perníky různými polevami zdobila. Mirek s kudlou v ruce vytvářel z kusu klacku tyč k vrkočí. Liška dělal pro Niagaru odznak moci a hodnosti ku— chařské, měchačkus kvedlac'kou. Tumé právě přitáhl nejméně 7 bed- niček od kvasnic, ze kterých udělá červené, žluté, modré budky, jež v blízském lese r0zvěsí, a do nichž bude ptáčkům donášeti drobty. Unkas zdokonaluje svou výrobu květníku pro vrkoč. Už nekoupil si letos květník, jako loni, aby jej jen pomaloval, ale _ celý sám udělá, dá jej k hrnčíři vypálit a za to mu několik hrnků omaluje. jirko, zvaný Drticí Ruka, doplňuje svou výzbroj indiánského bojovníka, luk a šípy, o toul a štít. Podnikavý Kim hotoví úl, bude pěstovati včely & proto už teď se dal do budo- vání příbytečku pro ně. Med, to bude něco pro mlsounka, a vosk, ten zas na tětivy pro“ lučištniky. Kronikář také nelení, má teď v zimě hodně práce, ale to ho nemrzí, aby si neudělal brkove' a rákosové pero." Také jsme robili čelenky, z jablíček ježky, lampi- 31