Stránka:vatra-25-1.djvu/20

Z přírodopisu: Mamut. Ze slohu: Vývoj kladiva. (Modelováno podle slohového zpracování, Ne- modeloval zase každý celý vývoj, ale rozdělili se a z výsledků jsme teprve sestavili: kámen, kámen protáhlý, pazourek zaražený do větve, kámen vrtaný, kámen vrtaný a nasazený na primitivný topůrko, přivázaný šlachou zvířecí, kladivo bronzové, železné (roztepané na konči) a konečně několik druhů kladiv ocelových. Ze slohu „O náboženství našich předků“ vznikla skupina: Pohřeb Cechův. (Mrtvý leží na hranici, kolem něho položeny dary, vedle stojí popelnice a do- kola truchlící postavy. Jedna si rukou cloní očí, odvrací se a druhou rukou loučí zapaluje hranici. Je to dokonalá představa staroslovanského pohřbu). Při modelování z doby našich bájí a pověstí mně šlo mimo jiné takéoto aby si vštípili hoši v pamět typ starého Slovana. Ve šk. roce jsme si vytvořili ještě jiné typy: Choda, rytíře, Husity, ruského legionáře a jiné). Proto jsme si před modelováním pověděli, jak se Slované šatitíaco bylovjejich obleku typického. Pro měsíc bláznivý. Z d ěj episu: Poslové jdou k Přemyslovi (zná- zorněn celý výjev: Pluh s valky, Přemysl, poslové s koněm). Pracováno ve skupinách. Ctirad a Šárka (znázornění známého výjevu, jak Šárka je přivázána a Ctirad s druzinou ji nachází). Horymírův skok. (Zase modelováno ve skupinách.) Skupina, která vytvořila největší model (o délce 60 cm), byla osmičlenná. Vidíme na modelu roubenou ohradu s věží, v nádvoří vzadu část vlastního roubeného hradu, před ním celá »stařešina, a Horymír se Šemíkem právě přeskakuje ohradu. Jedinečná práce, Z e z e m č p i s u : Svážení dříví na Šumavě. (Na dlouhých saních na mír- ném svahu naloženy jsou klády, v předu sedí již řídič a rozmlouváshajným, dřevorubci ještě posledními řetězy přitahují klády, aby při prudké jizdě ne- spadly dolů. Práce zase skupinová. . Rybolov na Rožmberku. (Celý článek z čítanky je zpracován v hlíně. Práce skupinové.) Na chodské stráži. (Na lesních zásekách rozložena několikačlenná stráž Chodů s čekany a psy. Pojetí je tak krásně & představa děti tak dokonalá, že překvapuje.) Z e slo h u : ]akjsme sklízeli brambory. (Znázorněno všechno, co se děje na poli při bramborové sklizni.) Z o b č. n a u ky & v ý c h o v y: Pomník padlým v Kragujevaci. (Mode- lováno pod dojmem odhalení pomníku v Kraguievci zastřeleným vojínům — obětem světové války.—) Pošlete nám fotografie svých výrobků, po případě také p. učiteli do Rosic; byl by tím jistě mile překvapen. ]ak číst Vatru? Čti s tužkou & zápisníkem v ruce. Nejprve projdi celé číslo v pořádku, jak je sestaveno. Potom pozorně si prohlédni: Studium pří- rody. Orlí péra, náměty k práci; myslíš—li, že znáš všechno, čti znovu a ještě pozorněji: uvidíš, žes na př. neviděl ještě jikavce a dlasky, a že nevíš dosti určitě, jak vypadá brávník. Nebo, že neznáš dřín— ochutnal's už znamenité zralé dřínky? Tak vidíš. Ukaž obrázky a přečti nahlas, co se Ti libí, mamince, sestrám, bratřím, tatínkovi, spolužákům, spoluučňům: sám se poučíš a Vatře prospěješ; nelíbí-li se Ti něco, optej se druhých, napiš nám. Hry, proč se pí- ši? Abyste je_ hrály; vypisujte si je tak jako nové poznatky do zápisníku. Neodkládej Vatru dřív. dokud ji celou nerozcupuješ. Ctěte Setonovy články úvodník, kredo, některé citáty, Thoreaua & pod. na poradách kmene. Pokuste se všechny náměty provést: jinak se Vatra nestane kalendářem práce. V každém čísle najdeš příklady, jak jinde získávají Orlí pera, a'ty? Tak vidíš. Budeš-li doopravdy Vatru číst a mít ji rád, vsadil bych se, že budeš chtít, abys byl v ní i tištěn, t. j. tvé příspěvky tištěny. A pak nám napíšeš— pravda? A pošleš (obrázky, fotografie a pod. 16