Který z těchto obrazů je pravdivý? Zkoumejme klidně historii, paměti a zprávy rudochů a bělochů, přátel i nepřátel Indiánových a buďme ochotni učinit závěr v úplné shodě s tímto výsledkem, ať už nás přivede kamkoli.
Začněme předpokladem, že je správné přijímat nejlepší vzory rudého plemene, které představují indiánskou filosofii a zbožnost; právě tak jako my bychom chtěli být představování Emersonem, Tolstým, Lincolnem, Spencerem, Peabodym, generálem Boothem nebo Whitmanem spíše než taškáři a vraždícími vyvrheli, kteří byli hlavními vzory našich způsobů mezi Indiány.
Uznáváme ovšem, že ve všech kmenech za všech dob byli zvrhlíci a lotři, hanba národa; právě tak jako jsou mezi námi kořistníci, tuláci, opilci a zločinci. Ale těmi vlastní lidé opovrhovali a stěží se s nimi snášeli.
Musíme poctivě soudit Indiána, jeho způsob života a myšlenky podle nejlepších lidí, Hiawathy, Vababaši I.. Tšut-če-mana, Matofopy, Tekumsela, Kanakuka, náčelníka Josefa, Tupého Nože, Vašakia a mnohých, kteří milovali svůj lid a nebyli nijak dotčeni vědomostmi bělochů.
Posuzujeme-li podle těchto lidí Indiánovu víru, učení a zásady, jimiž se v životě řídili, můžeme správně tvrdit, že jsme načrtli životní názor nejlepších Indiánů.
Z DOPISŮ
…Malá Milena ze Sázavy umí ke všem písničkám a básničkám pohyby a jsou jí teprve tři roky. Chcete zůstat pozadu za takovou Milenou, kterou není skoro od země vidět? My rozhodně nechceme a teprve teď vidíme, kolik opravdového citu jest v každé písničce a jak se hned jinak zpívá, vžijeme-li se do jejího znázornění, A až jednou uvidíte mou malou Milenu, jak „jede“ jako kůň při písničce „Nešťastný šafářův dvoreček…“, jak hrabe nožkama, hází hlavou a vzpíná se, i vy se podivíte, kde se to ten malý bledý drobek naučil. Nikdo jí nic nevykládal; písnička se jí líbila a chtěla ji tancovat. Teta ji vzala na ruku a tančila s ní, ale to se Milče nelíbilo — chtěla „tančit jako ten kůň“. Teta ji odbyla a Milena si šla sednout na práh, kde zůstala až do večera. Před spaním hlásila celá blažená, že už ví, jak koně tančí. Vysmáli se jí, ale za týden „tančila“ Milena jako kůň a když se jí ptali, kde se tomu naučila, řekla: „na prahu „koukáním“. Sledovala pohyby koní a naučila se tančit jako kůň. Ukázala nám cestičku a my už si ji upravíme. Chcete s námi? Tož, složte si pohyby k Vašim zamilovaným písním a buď nám je popište nebo ukažte. My Vám o nich příště hodně napíšeme.
