Stránka:vatra-25-2.djvu/6

Vstupem dra Kohna ustala praktická práce a přišel zmalek v práci ideové. S nim přišlo mnoho chlapců, kteří sami o sobě byli spravní, ale svou stranicko- politickou orientací sláli proti základní myšlence pražských pfadplindrů, kteří se odvolávali k svému dosud nepolitickému a nestrannému stanovisku. Tábor roku 1924, který se konal v Schattavě, ukončil kruté boje a vydal heslo: pra- coval t j především prakticky pracoval. Na podzim 1924 naslal po od- chodu dra Kohna a jeho přivrženců a za vedení inž. Lichtwitze mir, Někteří vystouplí založili nový svaz. Tehdy jsme přistoupili k Lize Lesní Moudrosti, když jsme přišli k názoru, ze spoluprace s německými Wandervogly není možná. a když Liga Lesní Moudrosli jediná nám vyšla vstříc ideově i hospodařsky, Ovšem ukázalo se, ze práce našeho zástupce v Kize, Jiřího Jakerlea, sama nestačí, aby nastala skutečná ideová spolupráce, a že je lřeba, aby -e pokoušeli chlapci i děv- čala z obou slran dostal se z počátečních obtíží, které hlavně vznikly 7 růz- znosti a neznalosti jazyků. To jsou v hlavnich rysech ději- ny pražských pladfindrů. Musím ještě připomenout zimní tábor, klerý se poslední tři roky konal v Krkonoších, ne ovšem vc stanech, nýbrž v boudě, která je našim opěrným bodem pro menší vyjíždky i pro podniky delší. Z našich základů duchovních uvedu ješlě aspoň to: „My pladfindři chceme byl mladí a radostní a vést svůj život čistě a » vnitřní pravdivosti. Chceme bit připravení myšlenkou i činem, kdekoli jde o šíření věci dobré a spraved- livé. Chceme poslouchat vůdců, jimž jsme dali svou důvěru“ A náš cíl je dán slovy Ernesta Thompsona Selona: , Chceme byt plni Životní sily a athlelic- kcho těla, vylířství a ochotní komukoliv pomoci, páni sebe samých, oddaní zivolu v losich a přece neodcizení světu; ne jednostranně vzděláni, ale tak, abychom obstáli na místě, kamkoli budem postavení, chceme bý!l naplnění naboženstvím, ktere záleží ne v odříkávaní, nýbrž v promýšlene životosprávě.“ KARL MAHLER (přel. Sůva) KADY MEDICINMAN OVY Kdo chce vidět jako ostříž, dbá těchto pravidel: 1. Má oči vždy čisté — koupe si je. 2. Nečte při špalném světle, (při soumraku na příklad), a v chůzi. . Nepoužívá prádla (ručníku) společně s neznámými osobami, které mají zvlhlé oči. . Nepije, nekouří, vyhýbá se zukouřeným imístnostem. . Řeže nožem od sebe. . Nerozvazuje zauzlených tkaniček (u boty, u míče) no- žem ani drátkem (uč se trpělivosti !) 7. Dává se očkoval. a Dva