Kdybychom všichni, kolik je nás, za ruce vzali se spolem a ohraničili sluneční jas velikým kolem, kde by se vzal, tu by se vzal uprostřed kola malý spasitel a ten by všemu světu lámal a rozdával božího daru kukuřičnou žluť i žitnou běl, a byly by to zlaté chleby domácí M 1 a nestáli by kolem žebráci. s St. K. Neumann.
PROKOP KOUDELA
Několik dní před okamžikem, kdy by byl otevřel svou první knihu „„Cesta“, věnovanou ústředním praktikám junácké výchovy, v den 23. narozenin, kdy by se byl ptal sám sebe, jak dál, zavřel se nad ním hrob. Jako chlapec a student bystře postřehoval, originelně kladl otázky, úporně hledal sám na ně později odpovědi, vážně a soustře- děně studoval. Jako učitel stanul rázem mezi prvými reformátory — praktiky české výchovy a děti „Volné školy práce“ v Kladně nikdy nezapomenou jeho hluboké lásky k nim, lásky projevující se radostným programem pracovním. Jako junák byl první mezi těmi, kdož přinesli a zkoušeli Setonovy methody výchovné, dvakrát byl náčelníkem Lize, rok redaktorem Vatry. Jako člověk byl věrný, poctivý, k sobě neúprosný, jednoduchý, až asketicky žijící, ne- ustále soustředěný a jdoucí vpřed. Jeho socialism rostl z vidoucího už dětství a proto byl opravdový, neslevující a nevyvratitelný. Byl tím, se kterým všichni počítali a na jehož slova se čekalo. Ale sotva mohl zvednout zrak, aby řekl, co našel, zlomil se jeho život.
