Stránka:vatra-28-5.djvu/6

Z thewoodcraft.org
Tato stránka nebyla zkontrolována

jest sledovati motivující myšlenku od základu a vyjádřiti ji V materiálu, který je přirozeným umělcovým okolím nebo výzbrojí; druhou jest jednodušší způ— sob (a skutečně jediný praktický dnes), totiž napodobení dobrých původních vzorů, dokud nezískáte sloh —— neovládnete slovník. ]est třeba kopírovati přesně, bez obměn, dokud neovládnete dostatečně věc; jinak se vám do toho vetrou realistické fialky svázané krásnou křiklavou stužkou a práce vaše je otrávena. Dobře si pamatujte, že vzory mohou býti staré a původní, ale ne dobré; proto jsem si dal velký pozor, abych vybral vzorky, jež jsou dobrým uměním a autentické. Casem jich předvedu více. _ Ernest Thomson Seton ROZJÍMÁNÍ o ČLOVĚKU Přihodilo se mi druhdy, že jsem čekal půl hodiny pod Ludgate Hill.*) Postaviv se pokud možno stranou pod stín železničního mostu, pozoroval jsem tváře mimojdoucích, všechny neklidné, mnohé starostlivě a některé děsně zasmušilé; naslouchal jsem nepřestávajícímu skřípání, pískání a hřmění zvuků, jež se mísily v hluk jejich kroků a mumlání jejich hlasů. A uprostřed tohoto stálého rachotu, jenž od hřmotu nejdivočejšího moře v bouři se lišil pouze svou složitostí a nesouzvukem, tázal jsem se s podivením, zda cíl všeho toho, co tito lidé dělají nebo chtějí dělati, jest někde zjevný, jaký jest asi toho všeho smysl? Zdá se mi, že zjevno z toho jest pouze to, že všichni se namáhají, aby žili jen tímto nanejvýš neblahým způsobem a že nic vážného se nepřihodí, co by je mohlo odvrátiti od toho, aby druhý den neztrávili stejně. Ovšem, já vím, že co se mně zdá z jejich života trapné, jim může býti příjemné; a stalo se sku- tečně, že malou chvíli poté jeden čilý se zdarem pracující obchodník mluvě s mým jedním přítelem o zklamání, které zažil z cesty po Italii, poznamenal, že nebyl s to vydržeti více než tři dny v Benátkách, poněvadž tam není hluku. Avšak uznáme-li spokojenost obyvatelů Londýna s tím, že stále vydávají tyto zvuky, můžeme toto hlasové nebo hudební umění jejich srovnati — v sche— matu Přírody —— s hlasovým uměním nižších zvířat! Můžeme snad hodnotiti pískání lokomotiv na poplach, když jsou na mostě, jako lidské zdokonalení pískotu svišťova; a šustění noh a vrzání kol jako zesílení zvuků, jež vydává hmyz třením křídel nebo stehen o své boky; avšak i v tomto srovnání je to trochu ponižující, povážíme-li, že cikáda a cvrček, když se jim zalíbí zpívati po svém vibračním způsobu, rádi si odpočinou ve svém zanícení; a že let svatojánského broučka jest tichý. Leč jak srovnáme hlasy, jež vydáváme, se zpěvem ptačím? Tento Londýn jest hlavní hnízdo lidí na světě a já jsem stál

  • ) Ulice ve středu Londýna. Pozn. překl.