Ptačí svět v zimě.
Pro pozorovatele ptáků neexistuje sezona nečinno- sti a zima, která znemožní studium leckterého pří- rodního oboru, je pro ornithologa obdobím nad očekávání příznivým. A zmrznou—li i nohy, když nehybně stojíme a pozorujeme, a tuhnou prsty, kterými svíráme dalekohled, bohatý zimní úlovek, který kyne pozornému J. vytrvalému lovci, stojí zato.
Začátečníku usnadní zima velice poznávání ptáků. Z našich přezimuje jen asi polovice u nás a vylouče— ním stěhovavých druhů se ptačí studium zjedno duší. Tomu, kdo se již v ptácích trochu vyzná, přinese zima cenné doplnění jeho znalostí. Ptáci, kteří se nestčhují, toulají se přece v zimě po kraji a objevují se na místech, kde po nich v létě není ani památky. Tak uvidíme na př. v bratislavském okolí racky chechtavé na Dunaji, havrany až uprostřed města (neříkejte těm úplně černě odčným ptákům >>vrány<<, jsou to všechno havra- - ] / V'V 0 f , '/ V/ ' , n1 poln1); potkame hejna Cizku, ktera sbiraji semena olsr, uv1d1me mlynaříky, bílé to kuličky s předlouhým ccasem, a snad nás po— zdraví i poslmré tatran ských lesů: zlatohlávko vé, parukářky a uhel- nící, kteří se na svých cestách dojemně při- držují jehličnatých po- rostů své domoviny. Největší sensací se— zony jsou ovšem vzácní hosté ze severu, kteří k nám někdy zavítají. Tu čekají na ptačího pozorovatele —— má-li štěstí — nejrozmanitěj- ší překvapení. Vždyť aniž bychom musili ces- tovati na sever, máme každoročně příležitost poznávati život severních ..text pokračuje
