Pokračování textu ze strany 22
Jako zdravou potravu doporučuje S. banány (str. 373). Živí se jimi prý celí národové. Jak moudrá rada. Zač je u nás banán? To bude zrovna potrava pro chudé skauty. Přece ti, kteří by si je mohli koupit, „dětí boháčů se pro skauting valně nehodí“ (str. 18.).
Říznutá kůže na hlavě je „skalp“. (Str. 393.) Kus krvavé indiánštiny tu oživuje. Kdyby to tak napsal někdo z nás!
Omdlení. Díky bohu, žádný podolek košile, žádné plivnutí. (Viz: Seifert-Maixner, Kapesní knížka čes. junáků str. 62.) I zde vývoj, pokrok přírodovědce!
Jak učí p. S. plovat (str. 456.): „Je vyzkoušeným prostředkem toho, kdo neumí plovat — hodit do řeky, však jeho přirozený pud sebezáchrany ho naučí.“ Jak nesmyslné a brutálni! Nad muškou pláče a chlapce by utopil.
ldealismus mládí: „Každý den je prohlídka. Každé družině přísluší 50 bodů, od kterých se odečítá 1-10 za každý odhozený papírek“ atd. (str. 484.). Tohle bodování! Kde je idealismus mládí, pane profesore?
Jen maličkost ke kroji. Seitertovi se zdá, že široký klobouk nemá u nás významu. „Mají-li Angličané tento klobouk z piety k zálesákům, nemáme my příčiny se ho držeti. Snad by tu pěkně našim chlapcům slušely slovácké nízké kloboučky s pérem.“ (Str. 516.) Nu, ten slovácký kloboulínek by naše hochy vytrhl. Jestli pak někdy napadlo S., proč nosí Chodové širáky a také i jiní zálesáci? Nepochopil významu široké střechy jeho při prudkém světle slunečním, při lijáku, metelici, jako ochrany očí a dalekého zření? Má tedy snad širák u nás přece nějakou tradici? A tento pán právě organisuje Psohlavce!
Stejně je to s holí. Jako v Anglii: „I u nás chodí s tyčí, poněvadž myslí, že by bez tyče nebyli ani skauty. A chodí s ní po ulici, do vozů, do místností a nevědí proč.“ (Str. 517.) Tak teda my. Ale čti na str. 522.: „Hůl je zbraň (!) i opora velmi dobrá a nutná pro stany. Rozměry: délka 150 cm, nahoře 3½, dole 2½: cm v prům.“ Takové vtipy by nemusil p. S. dělat ve vážné knize. Naši hoši nevědí, proč nosí hůl, to vědí jen S. junáci! A jak si to představuje p. S., že si hoši dopraví hůl k stanu do tábora, nepůjdou-li s ní do vozu, po ulici a pod.? Jde-li mu jen o to, aby ukázal, že my děláme hlouposti a on má na „junačení“ patent, pak měl napsat něco lepšího, přesvědčivějšího, a nepředpokládat, že jeho čtenář na str. 522 zapomene, co četl na 517.
Po důkladném prostudování S. knihy, musí každý přijíti k názoru, že nikterak neotevírá nové obzory. Co má ze skautingu vskutku praktického a věcného, přebírá ze Setona a Powella. Co přidává, samo, onen ideový zmatek, anarchismus, který má býti vyřešením otázky československého skautingu, je tak mátožné a nezralé, že s dobrým svědomím se o to nikdo opřít nemůže. Hlavně však chybí knize ona škola praktickosti a republikánské výchovy, kteréžto dva ..text pokračuje
