Vlastenectví a občanství.
Vlastenectví a náboženství jsou nejkrásnější projevy v životě člověka. První jeho pohnutkou v životě je ochrana sebe, druhou ochrana jeho rodiny a třetí ochrana vlasti a národa. Vlastenectví je láska k vlasti, která počíná ovládáním sebe a milováním rodiny. Ono nutí zapomenouti sebe a konati nejlepší skutky pro národ. Mávání vlajkami, zpěv hymen, velikolepé slavnosti prozrazují jeho bytí. Ve své nejvznešenější formě jeví se však v občanství, kde ženy i muži usilují, aby konána byla spravedlnost. Ono je odhodláno pečlivě studovati podmínky životní v národě a zjednati si důkladný a věcný názor, jak tyto podmínky mohly by býti zlepšeny. Ono je odhodláno při každé příležitosti hlasovati pro nejlepšího člověka a pro nejlepší věc. Více než to, ono je odhodláno činiti vždycky to, co pokládáte za správné a trvati na tom, aby veřejné záležitosti prováděny byly na stejných zásadách. Ono usiluje o největší dobro pro největší počet. Ono zakládá knihovny, školy, hřiště, stará se o vnitřní povznesení, nemocnice, zdravotní zákony. Ono znamená vymýcení korupce kteréhokoliv způsobu, ať ve vládě, ať ve společnosti, ať v soukromém životě - ono znamená svědomitost jednotlivce ve veřejném životě.
Vlastenectví a občanství jsou stejné pro mladé i staré. Znamenají cosi závažného pro mládež a ještě více pro dospělé. Dorostlým ukládají důležité záležitosti volební, vykonávání úřadu a spolupráci s ostatními k dosažení dobré vlády.
Pro zálesáckého hocha znamená vlastenectví povinnost dobře činiti doma, ve škole, na hřišti a na ulici, ve styku s přáteli a známými
