Být první
je čestné - a těžké. Nikdo Ti neporadí: dělej to,jako jsem to až dosud dělal já. Tak a tak. Osvědčilo se mi to. Být první - znamená prošlapávat cestu. A prvním náčelníkem Junácké obce Psohlavců byl Ph.Dr. Jan Hořejší. Poznal jsem jej na podzim 1946 v Praze. Vydával pěkný časopis " Zdravý lid“ a ochotně v něm otiskl můj nekrolog o E Th.Setonovi,i s fotografií. Přijal pozvání a pronesl několik přednášek o řečnictví na sjezdu pra- covníků Kostnické jednoty./Byl jsem tehdy tajemníkem Ústředního výboru KJ v Praze/. Svěží, čilý, sympatický pán. Netušil jsem, že jednám s prvním psohlaveckým náčelníkem. Skoda. Moje vina, že jsem si to neuvědomil. Bylo by o čem vyprávět-na co vzpomí- nat.Teprve po létech mi bratr MUDr Milan Vacek -znelec Psohlavec- tví- dodal data o něm: Hořejší Jan PhDr - nar. 25.VII.1885 ve Vídni -působil v knihovně Národního muzea, nyní středoškolský profesor v Praze a od r. 1931 lektor lidové výchovy a později též řečnictví na filosof. fakultě Karlovy university v Praze, pracuje v praksi i teorii lidové výchovy a ve výchově dorostu, vědecky v biologii, filoso- fii, pedagogice, lidové výchově a kulturní politice.Je docentem Svobodné školy nauk politických a sociálních. Spisy: O školách v přírodě a návrh na čsl. ahbotsholm/1918,na podnět prof.Drtiny/; Lidová výchova a její regionální studium /1931/; Jak studovat /1932, 1935/; Kulturní politika československá/1935/ Srovnání kulturní politiky národů oblasti slovanské /1936/. Přeložil: Demeny: Vědecké základy tělesné výchovy; Muller : Můj system /pro muže, pro ženy,pro děti 1929 / 1930. 0a roku 1937 řídí Osvětovou službu- čagopis kroužku školních a osvěto- vých pracovníků. Napsal L.Kratochvíl. Pramen; Pedagogické encyklopedie II.díl -1938 str. 479. Co bylo dál -? Co víme o jeho osobním životě - manželka, děti, osobní zájmy a styky? Kdy zemřel? Je mi smutno, když píši ty otazníky. Bratr Dr Jan Hořejší - jeden z těch kterým Junácká obec zapomenula poděkovat. Kdysi dávno došlo k měření sil.Náčelník Dr Hořejší vydal oběžník: " Bratři a sestry ' Naše pokusy reorganisační se neda- řily pro vychovatelský romantismus a pro vnitřní slabost. Při- nesly nám jen škodu. / Děti Svobody/. Z Federace jsme dosud neměli zbla užitku, ani ideově,ani hmotně,ani organisačně. Za- kládáme si snad právem na svém svérázu a idealismu. Svaz může zase ukázati aspoň v celku na to,že dosáhl nejlepší dosud u nás
