Stránka:wo1991.djvu/24

Pokračování textu ze strany 23 … stiskl mu ruku a řekl: “Děkuju za práci. Když jsem se jej na to ptal, odpověděl: “To je starý zvyk”.

Zapomenuli jsme poděkovat.

Závěr byl těžký a prof. MS jej protrpěl v osamělosti. Snad to byl spisovatel Gustav Jaroš - Gamma, kdo mu zůstal věrný, ale byl daleko. V Praze. M. Seiferta doopatrovala jeho sestra Marie, provd. Pánková. Ošetřující lékař MUDr. Holeňa napsal 1946 vzpomínku:

In memoriam M Seiferta. Nedávno zemřelého E. Th. Setona předešel jeho učedník v našem národě, Miloš Seifert, téměř o celých pět let. Byl u nás jeho stoupencem nejnadšenějším a též nejzanícenějším vyznavačem Setonovy Woodcraft – Lesní moudrosti. Zemřel 3. prosince 1941 v Bechyni u Tábora. Jeho význam v literatuře i skautingu je veliký. Chci vzpomenout na M. Seiferta pro jeho dojímavý konec. Je to vzpomínka ošetřujícího lékaře nebo spíše diváka, přihlížejícího bezmocně dlouhému, zlému umírání vzácného člověka. Déle než rok před smrtí byl u něho rozpoznán mozkový nádor, který nebylo možno operovat. S postupujícím ochrnutím těla pokračoval i rozvrat toho, čemu říkáme duše a duch. A pak – viděla Bechyně nezvyklý pohřeb cizince, jenž zemřel v jejích zdech a zůstal jí neznám a cizí.

hol

Pohřeb se konal 6. prosince odpoledne o půl čtvrté, z domu smutku v Bechyni č. 175/I.

Brzo to bude padesát let…

Rád bych mu poděkoval. Rád bych ještě jednou vešel do pokoje „plného knih, kde na stole leží veliké Setonovo dílo o zvířatech na Severu, a vedle, v rámečku, fotografie Frederika van Eedena s věnováním. Stojí před svým domem, obě ruce v kapsách krátkého kabátu. U nohou velký pes.

Rád bych řekl: Pane profesore, pojďte, uděláme velkou procházku příbramskými lesy a budeme si povídat…

Rád bych řekl: Pane profesore, děkuji Vám.

Vidíš, to bylo dlouhé vyprávění, jak jsem – někdy s tatínkem, někdy sám – jezdil z Prahy k prof. M. Seifertovi do Příbramě. Možná se ti zdá ukončení sentimentální. Ale to není sentiment. Je mi líto, že jsem nepoděkoval, dokud byl čas.

A nyní? Kdo ví? Slyší mne pan profesor – nebo neslyší?

Jak málo o tom víme –

Tiše opakuji: Pane profesore, děkuji Vám.

..text pokračuje

---