Pokračování textu ze strany 86
Je E.Th Seton „který již 1912 – dle sdělení bratra MUDr. Františka Kožíška – zakládá Rudou Loži, která má úkol zachovat indiánskou duchovní cestu, v níž Seton vidí pomoc lidství. Dříve, než vzniká samostatná The Woodcraft League, vzniká Rudá lože. Před námi stojí Seton mystický, usilující jít duchovní cestou Indiánů a zvoucí i jiné, aby touto cestou šli. Jistě nikoli každého. Mystika není pro každého, ať křesťanská, či jiná. To Seton dobře ví. V Praze 1936 radil vedoucím pracovníkům Ligy: nedělejte z mystiky veřejnou záležitost.
Roku 1912 – tak můžeme předpokládat – zakládá mystickou společnost po způsobu „Loží” prerijních Indiánů. Do cesty, kterou Tě vede woodcrafterská Liga, vložil základní pravidla, o nichž můžeme říci, že jsou universálně platná. Samota – půst – mlčení – soustředění. Na to již před léty upozorňoval Dr. Valovič.
Můžeme se ptát: Jestliže Rotary-kluby představovaly jakousi předsíň Svobodných zednářů, není The Woodcraft League, v Setonově pojetí, předsíní k indiánské duchovní cestě? Nevěděl o tom něco prof.M.Seifert, když viděl – možná sám, jediný – v Lize náboženskou pospolitost? Jak málo o tom víme.
Ovšem, jsou skutečnosti, o nichž se mlčí. A k takovým patří vše, co náleží do oblasti mystiky. To je staré nepsané pravidlo.
Před časem se mne jeden věrný junák z obnovené Ligy ptal, jestli ve „staré lize” existovala Rudá lože. Odpověděl jsem mu, že nevím (protože nevím). Ale kdybych věděl, odpověděl bych mu, že nevím (protože vím). Tak to je.
Jsou skutečnosti, o kterých se mlčí.
Jde o pravou tvář E.Th.Setona. Jak ji viděl prof. M. Seifert, jak Dr V. Valovič, jak Míla Vavrda či Isawané – jak je nám Seton blízký a jak se vzdaluje tam, kam sledovat jej mohou, smějí, jen nemnozí.
Je to složité, protože přijdeš k poznání, že se Seton – různě – sám stylisuje do podoby, v které si přeje abys jej viděl. Spíš to vycítíš, než nahmatáš. Je Seton skautský – je Seton trampský, pro to nalezneš příklady. Seton byl velký vypravěč. Máš představu, jak uhání na koni po prérii, sám, nebo s krásnou ženou po boku – a najednou se Ti přizná, jak mu jízda na koni působila trýzeň, protože měl kýlu. A že šilhal, jako Guy ve „Dvou divoších”. Později se podrobil operaci, ale na některých fotografiích se to ještě pozná. Divím se,že chlapci Guy přidělil ve „Dvou divoších” tak směšnou roli. Je mi líto jeho, i jeho dobromyslné, prosté maminky.
